Je pro mě ctí být kapitánem

Dalibore, vrátíme se ještě k nedávnému derby, které skončilo nerozhodně. Jak jsi ho viděl?
Byl to vyrovnaný zápas, na obou stranách byly k vidění dobré šance. Pro nás je škoda, že jsme ten závěrečný tlak, který jsme na konci zápasu měli, nezužitkovali. Mohli jsme vyhrát, to samé ale také Slavia. Bod je tedy asi zasloužený.

Jak říkáš, na konci zápasu jsme měli velký tlak, jak tedy ten bod vnímáš?
Hráli jsme doma, chtěli jsme zvítězit. Brát tři body z derby takhle na konci podzimu, to by bylo hezké. Ale jak jsem říkal, výsledek odpovídá průběhu zápasu.

Jinak to ale bylo fotbalově dobré derby, které muselo diváky bavit, souhlasíš?
Byl to pěkný fotbal, nahoru dolů, šance byly na obou stranách, pro oko diváka to tedy musel být záživný zápas.

Když se řekne derby, co osobně pro tebe to znamená?
Pro mě je to největší zápas sezony. Jsou tam emoce a všichni ho chceme vyhrát.

Druholigová podzimní část je u konce, jak ji hodnotíš?
Začátek sezony nebyl úplně nejlepší, měli jsme pomalejší rozjezd, ale postupem času si to sedlo. Přišly dobré výsledky. Mohli jsme na tom ale být ještě lépe, některé zápasy jsme nedohráli až do konce, což je škoda. Jsme však mladý tým, potřebujeme sbírat zkušenosti a musíme se poučit z chyb, které v zápasech děláme. K tomu patří právě i zvládání závěrů utkání.

Jaký dopad na tým měly ty ne moc povedené výsledky ze začátku sezony?
Bylo to na nás možná lehce vidět, ale dost nám tomto směru pomohli trenéři. Furt nás povzbuzovali, říkali nám, že následuje další zápas, který bude zase lepší. Měli jsme samozřejmě také videa, kde jsme si to všechno zhodnotili. Od toho jsme se odrazili a následně přišlo zlepšení.

Jsi kapitánem týmu, bereš si tedy často slovo v kabině?
Že bych si bral slovo vyloženě jenom já, to ne. Myslím si ale, že nějaké postavení už tady v tom týmu mám a když jsem něco řekl, tak to kluci vnímali.

Co pro tebe znamená nosit kapitánskou pásku v našem klubu?
Pro mě celkově být kapitánem ve Spartě je velkou poctou a hrdostí. Jsem rád, že tuhle funkci mohu zastávat. Snažím se pro tým dělat to nejlepší, co jde.

A co tvé další sny? Jednou třeba kapitánem sparťanského A-týmu?
Bylo by to pěkné (usmívá se). Jdu ale krok po kroku, mým dalším cílem je zahrát si za A-tým, co se bude dít pak, to se uvidí.

Jsi nejvytěžovanějším hráčem našeho týmu a patříš k nejvytěžovanějším fotbalistům celé ligy, vyhovuje ti takováto zápasová porce?
Myslím si, že je to určitě lepší, než když třeba dva týdny nehrajete. Pořád jsem v pravidelném zápasovém tempu a je to dobře i pro mou kondici. Vyhovuje mi to tak. V minulosti jsem býval i často zraněný, takže jsem z toho často vypadával, teď však musím zaklepat, že mi celý podzim zdraví drželo.

S výjimkou duelu v Olomouci, kde si v závěru vinou zranění musel opustit hřiště. Co se tehdy stalo? Zprvu to vypadalo docela vážně, už za týden jsi byl ale opět v základní sestavě.  
Chtěl jsem se odrazit do souboje a protihráč mi šlápl na kotník, v ten moment to se mnou úplně dobře nevypadalo. Musím ale vyzdvihnout naše fyzioterapeuty, hlavně Honzu Fridricha, který se o mě celý týden staral a dal mě dohromady.

V sestavě nastupuješ ve tříčlenné obraně, jak ti systém vyhovuje?
Už v Opavě za trenéra Kováče jsme také hráli trojku, takže něco jsem si s sebou přinesl ut z  předešlého angažmá. Samozřejmě to ovšem pro mě byla změna. Odmala jsem byl zvyklý hrát na čtyři vzadu a najednou se musíte učit nový systém. Zvyknout si na to mi chvíli trvalo. Řekl bych ale, že náš systém a herní styl je dobře nastavený. Když ho plníme, přináší nám to ovoce.

Máme hodně mladý tým, který se, dle slov trenéra, snaží za každé situace hledat fotbalové řešení. Je třeba si na takové nastavení zvykat?
V našem věku je důležité, abychom se nebáli hrát fotbal. Chceme být sebevědomí, chceme si zkoušet věci a nebýt ve strachu, že něco pokazíme. Chyby se stávají, je to fotbal. Bez chyb by žádné góly nepadaly. Takže ano, snažíme se hrát fotbal, kolikrát i s tím, že se prostě nějaká ta chyba stane. Jinak se nikdy neposunete.

Druhá liga už pro letošek skončila, během zimy vás však ještě čekají zápasy proti věhlasným týmům v Premier League Inernational Cupu. Jak se na tyto duely těšíš?
Těším se moc. Vždycky je fajn poměřit se s týmy takového formátu. V Anglii jsou top mančafty, takže konfrontace s nimi bude hodně zajímavá.

Fulham, Man. United, Liverpool. To jsou týmy, se kterými změříme síly. Máš z ostrovů nějaký oblíbený celek?
Z Anglie mám rád Manchester United. Hodně jsem ho sledoval, když jsem byl malý, fandil jsem totiž Cristianu Ronaldovi. Všechno jsou to ale velké kluby a pro nás je jedině dobře, že se s nimi můžeme porovnat a vyzkoušet si, jak to funguje i někde jinde. Jsme za to vděční.

Lukáš Penxa říkal, že vám tato utkání vyhovují možná trochu více. Vidíš to podobně?
Když to porovnáme s naší druhou ligou, ta je více taktická a soubojová. Tyhle týmy to mají podobně nastavené jako my, chtějí hrát fotbal a chtějí rozvíjet mladé hráče. Pokud se setkají takto podobné týmy, které se nebojí hrát, většinou jsou z toho super zápasy. Všechno je to navíc ve větší kvalitě a ve větším tempu.

Poté tým čeká zimní příprava, jejíž nedílnou součástí je nabírání kondice. Patříš k těm, co se na fyzicky náročné tréninky těší, nebo naopak?
Úplně mi to nevadí. Bohužel to tak každý rok je, ta pauza je dlouhá. Škoda, že trvá dva měsíce. Myslím si, že jsem na tom kondičně dobře, takže jak jsem říkal, nevadí mi to.

Za sebou už máš také přípravu s A-týmem, už víš, jestli se tě to bude týkat také v zimě?
Zatím ještě nevím nic, pokud by ale tahle příležitost přišla, budu jedině rád a poperu se o to, abych tam zůstal.

Jaké jsou cíle béčka do zbytku sezony, je tím primárním cílem záchrana?  
Přímo slovo záchrana, o tom se vůbec nebavíme. My jsme tady od toho, abychom se zlepšovali a zápasy vyhrávali. Když to půjde tak, jako to šlo ke konci podzimní části, tak tyto starosti nebudeme muset vůbec řešit.