Podmínky na vysoké úrovni

Máš za sebou náročný půlrok, ve kterém jsi hrál zápasy ve druhé nejvyšší soutěži, Youth League, Premier League International Cupu, ale společně s A-týmem jsi nakoukl také do Champions League. Jak se za tímto obdobím zpětně ohlížíš?
Byl to určitě pestrý a náročný program. Beru to tak, že každé z těchto utkání pro mě bylo velkou zkušeností. Nejen pro mě, ale i pro celý tým. Ať už právě zápasy v Youth League či na turnaji v Anglii. To samé platí i o naší druhé lize. Jde o dospělý fotbal, takže kolikrát bylo těžké do něj přepnout z toho mládežnického. Jak už jsem říkal, bylo to náročné, ale vzhledem k tomu, že se pořád hrály zápasy, to pro mě bylo určitě lepší. Mám to tak rád.

Co ti daly zápasy v UEFA Youth League?
Zpětně to hodnotím spíš negativně. Zkušenosti to byly samozřejmě cenné a venkovní zápasy pro mě byly velkým zážitkem. Výsledkově i herně jsme ale mohli předvést víc, a proto nemůžeme být spokojeni. Odnáším si z toho ale také spoustu pozitivních věcí.

Na jaké utkání budeš nejvíce vzpomínat?
Na venkovní zápas s Manchesterem City. Byl to asi nejlepší mládežnický tým, se kterým jsem kdy hrál, opravdu velká škola. Dobré bylo také utkání proti Atléticu Madrid, v němž jsme do posledních minut sahali po vyrovnání.

Když dáme stranou výsledky, v čem byli soupeři odlišní například v porovnání s druholigovými českými týmy?
Měli velikou individuální kvalitu, na druhou stranu bych ale neřekl, že nás někdo kromě Manchesteru vyloženě přehrával. Nemyslím si, že bylo k vidění nějaké další utkání, které by se hrálo jen na jednu branku. V každém zápase jsme byli vyrovnaným soupeřem, ale vždycky nám tam něco chybělo. Rozdíl bych hledal také v tom, že některé mančafty už s touto soutěží měly zkušenosti a zápasy tak dokázaly lépe zvládnout. Když o gól vedly, uměly si to pohlídat. V tomto směru byly dál. Rozhodovaly detaily.

Na druhou stranu jsme v Premier League International Cupu dokázali porazit výběry Liverpoolu nebo Manchesteru United.
Je to zajímavé srovnání, ale asi nedokážu říct, čím to je. Je skvělé, že se s těmito týmy vůbec můžeme konfrontovat.

Jak jsi trávil zimní pauzu?
Na Vánoce jsem byl s rodinou, bylo to fajn. Volna totiž nebylo příliš a bylo proto super, že jsme v prosinci mohli být více spolu. Osm dní jsem byl také v teple na dovolené, pak jsem se ale vrátil a znovu nám to začalo. Bylo fajn alespoň na chvíli vydechnout.

Teď jsi se podruhé vrátil do Marbelly, jak zatím hodnotíš průběh soustředění?
Pozitivně, tréninky vypadají čím dál lépe. První duel jsme zvládli dobře, podobně bychom se chtěli prezentovat i v tom druhém a celkově se dobře připravit na jaro. Podmínky pro fotbal jsou tady na opravdu vysoké úrovni. Je skvělé, že tu můžeme být.

Soustředění ale není vyloženě jen o trénování. Je důležité, že tým je pospolu a zažívá i různé věci mimo tréninky. Vidíš to stejně?
Souhlasím. Pro mě je nejdůležitější, aby to v týmu a v kabině fungovalo. Pokud se tohle dít nebude, ukáže se to i na hřišti. Máme tu fajn partu a myslím si, že už se dobře známe. Je to i o tom, že máme volné odpoledne a jdeme hrát ve velkém počtu padel, šipky a tak dále. Je to důležité, tímhle ten tým spojujeme stále více a více. Teď to jen přenést na hřiště.

Jak by jsi popsal svůj den na soustředění?
No, snídaně máme na můj vkus docela brzy... Pak se přesouváme do tréninkového centra, kde v 9:30 začíná aktivace a hodinu poté samotný trénink. Ten trvá většinou hodinu až hodinu a půl. Jde hlavně o to, aby probíhaly ve vysoké intenzitě. Celé odpoledne tady pak máme volné a je na nás, jak s tím naložíme. Každý ho tráví po svém. Já s klukama dost hraju šipky, ale nevadí mi dát si i kvalitní spánek nebo jít na padel. Je to pestré, ale pořád je co dělat. U večeře jsme měli také kvíz, to bylo fajn. Koukali jsme na pokoji i na Ligu Mistrů.

Na pokoji jsi s Kubou Tošnarem, soupeříte u terče proti sobě?
S Tošim šipky nehrajem, házím spíš s Vojtou Novákem. Troufnu si říct, že už to docela ovládáme. Pár stoosmdesátek už jsme hodili, takže si myslím, že po fotbalové kariéře bych se šipkám třeba mohl věnovat.

Máš nějakého oblíbeného hráče?
Gerwyn Price je můj oblíbenec. V každém sportu, který sleduju, mám rád, když hráč není úplně typický a je spíše kontroverznější. V šipkách, v tenise, ve fotbale. Líbí se mi, když je někdo svůj, což Gerwyn Price splňuje. Fanoušci na něj pískají, bučí, jeho to ale nerozhodí. A když vyhraje, tak se jim ještě vysměje. Tohle se mi líbí.

Jaké další sporty sleduješ?
Kromě fotbalu sleduju hlavně tenis a právě už několikrát zmiňované šipky.

Pomalu se nám blíží jarní část ligy. Váš režim bude oproti podzimu dost odlišný, protože vás čeká méně zápasů. Vyhovuje ti to více?
Osobně to radši nemám. Lepší pro mě je, když těch zápasů hrajeme více a člověk mění prostředí například z kategorie do kategorie – jede hrát utkání do zahraničí právě třeba v UYL. Rád hraju klidně dvakrát týdně. Čekání na další utkání bude nyní dlouhé. Bude to teď tedy něco jiného, ale aspoň se můžeme soustředit už jen na druhou ligu, což by nám mohlo prospět.

Do kádru se vrátili staronové tváře Daniel Kaštánek a Tomáš Schánělec. Navíc z A-týmu přišel David Pavelka. Jak vám tito hráči mohou do jarní části sezony pomoct?
Hodně. Je pro nás výhodou, že se vrátili, a Pavlas má za sebou velkou kariéru. Nasbíral spoustu zkušeností, v některých situacích, kdy nám to třeba úplně nepůjde, nám může hodně pomoci.