Ligová fotbalová asociaceChance Liga
RozhovoryŽeny AWU-21WU-17WU-15WU-14WU-13WU-11WU-9WU-8WU-7

Zvládnout požadavky kladené fotbalem

Rozhovor s hlavním kondičním trenérem dívčí akademie Martinem Šetelíkem

Sdílet

Jednou ze tří sekcí physical performance department je kondice. O tom jak vypadá kondiční příprava mladých sparťanek jsme mluvili s hlavním kondičním trenérem dívčí akademie Martinem Šetelíkem.
Jak jste se k pozici Head of Condition dostal a jak byste svou pozici popsal?
Oslovil mě Petr Silovský na doporučení od Honzy Petružely, kondičního trenéra A-týmu žen. Bylo to také na základě mých zkušeností. Působil jsem v hokejové Spartě. Sportu se věnuji od malička a od 20 let jsem trenérem. Začínal jsem jako trenér házenkářského týmu, ale postupně jsem se vyprofiloval do kondičního trenéra.
Jak vypadá běžný den Martina Šetelíka?
Dopoledne trávím tréninkem klientů v posilovně a odpoledne se přesouvám sem na Strahov. Momentálně jsem u WU21, ale mám pod sebou tři kondiční trenéry – Jakuba Borůvku, Kačku Tkačíkovou a Báru Kačerovskou. S nimi nastavujeme tréninkové plány, aby každá z kategorií WU13 až WU17 měla kvalitní kondiční přípravu.
1 / 3
Jaká je tedy činnost, kterou v rámci Sparty trávíte nejvíc času?
Převážnou většinu času trávím u WU21, a to konkrétně plánováním programu v posilovně pro zdravé i pro zraněné hráčky. Zároveň ve spolupráci s trenéry plánuji i parametry tréninku na hřišti. V rámci tréninku samotného potom využívám zhruba 5 až 30 minut, podle toho, na co se v tréninku aktuálně zaměřujeme.
Lidé si často spojují kondičního trenéra s náročnou součástí tréninku plnou běhání a zvedání těžkých vah. Jak je to ale doopravdy?
Požaduji po holkách, aby v rámci aktivace provedly určité cviky, což vykonávají samostatně. Poté se se mnou přesouvají do posilovny, kde se zaměřujeme na dynamiku, výbušnost, rozvoj síly a hypertrofii. První tři nám pomáhají na hřišti v rámci sprintu, změny směru a v soubojích. Hypertrofie je o nabírání svalové hmoty, která slouží jako prevence zranění. Chceme, aby holky zvládaly nároky, které na ně fotbal klade. Klíčovou součástí jsou také rozcvičky. Před tréninkem se snažím přiblížit cíli hlavní části tréninkové jednotky. Pokud se budou hráčky zaměřovat na přihrávky, budu s míčem pracovat už v rámci rozcvičky. Před domácími zápasy využíváme posilovnu, při venkovních zápasech pracujeme s možnostmi soupeře. Rozcvička vypadá dost podobně, obsahuje aktivaci, lehké posilovací cviky a atletickou část na hřišti – tu už vidí i diváci. Po ní samozřejmě následuje cvičení s přihrávkami, střelbou, to už ovšem spadá pod úkoly asistenta trenérky Dana Růžičku.
Jak moc komunikujete s hlavními trenéry ohledně náročnosti tréninků?
Máme nastavený jak dlouhodobý, tak krátkodobý plán. Pracujeme s objemem a intenzitou tréninků, v čemž nám pomáhají GPS, které hráčky nosí. Jsem s trenéry v denním kontaktu, takže jsme schopni hýbat všemi parametry tréninku. Zaměřujeme se na celkový naběhaný objem, ale také na rychlostní zóny. Důležité pro nás je i to, kolik udělají holky akcelerací a decelerací, respektive změn směru. Tyhle parametry nám pomáhají určit právě náročnost daného tréninku. Program upravujeme samozřejmě i podle toho, kdy nás čeká utkání.
Co vše u hráček na začátku sezony a v jejím průběhu měříte?
Máme silové testy, kam patří skoky do dálky a vertikální skoky. Zároveň tam řadíme i testování síly hamstringů, abduktorů a adduktorů. Pokud zjistíme vyšší disbalanci, snažíme se na ní s hráčkou pracovat. Poté už se přesouváme na hřiště k testům kondičním. Mezi ně patří akcelerace, maximální rychlost, změna směru a Yo-Yo test.
Součástí práce kondičního trenéra je také spolupráce s medical týmem při návratu hráčky? Jak taková spolupráce vypadá?
Začal bych tím, že spolupráce s medical týmem je velmi důležitá. Klíčoví jsou pro mě Bára Uhlíková a Adam Lešuk, kteří určují, jestli hráčku pustí do tréninku, případně jak velkou zátěž má mít. Já následně dám dohromady, co přesně bude hráčka v daném tréninku dělat.
Mají hráčky nějaké oblíbené cviky?
Já to otočím. Jsou cviky, které jsou neoblíbené nehledě na pohlaví, věk a sport. Je důležité se jim nevyhýbat. Pokud jsme na začátku přípravy, můžeme si dovolit holky více unavit, ale s příchodem sezony musíme tento stav redukovat. S blížícím se zápasem jsem opatrnější s výběrem cviků, které by holky mohly "rozbít".
Kluci se rádi předhánějí, mají to holky třeba jinak? Obecně jak je to s maximálkami?
Maximální zatížení po hráčkách v určité fázi přípravy chceme. Je to prostředek k rozvoji síly na hranici jejich možností. U holek je to jiné, protože na rozdíl od kluků nemají takovou potřebu se mezi sebou předhánět.. Je to méně hecující prostředí, ale i tak mají holky motivaci se přibližovat ostatním.
1 / 3
Pokud jsem rodič mladé sportovkyně, jak jí mohu s kondicí pomáhat?
Záleží na věku. U holek ve věku 8 nebo 9 let stačí všeobecný pohybový rozvoj. Je důležité se věnovat pestré škále pohybů. Pokud má k dispozici v týmu kondičního trenéra, který tuto škálu zaručuje, je to skvělé. Od 11 až 12 let nevidím důvod, proč se nezačít zaměřovat na trénování základních pohybových vzorců. Na základě toho jsou pak schopny udělat v posilovně jakýkoliv cvik. Nejdřív stačí cvičit s vlastní vahou, ale někdy může být vlastní váha těžší, než si vzít činku. Je to stejné jako na hřišti, dostáváme od jednoduchých cviků k těžším. Stejně jako když budete nejprve trénovat přihrávku ve stoje a až potom v pohybu.
S Honzou Petruželou se věnujete projektu All4sports. Jak byste ho krátce představil?
Je to projekt, který je založený na přednáškách o silově-kondičním tréninku. Aktuálně máme čtyři témata – rozcvičení, silový trénink dětí a mládeže, periodizace a programování tréninku, pohybové hry. Chceme, aby lidé kriticky přemýšleli nad tím, co se svými svěřenci nebo sami se sebou dělají.

Další novinky