Rodina bývá prvním místem, ve kterém si dívka vytváří představu o tom, co menstruace znamená a zda je v pořádku o ní hovořit. Nejde jen o informace o menstruačních pomůckách, průběhu cyklu nebo hormonálních či emocionálních změnách. Stejně důležité je, jak rodiče reagují, když dcera řekne, že ji něco bolí, necítí se dobře nebo potřebuje pomoc. Jedna klidná reakce může posílit důvěru; zlehčování, stud nebo vtipkování ji naopak mohou od dalšího sdílení odradit.
Výzkumy ukazují, že matky bývají pro dospívající dívky hlavním zdrojem informací o menstruaci a reprodukčním zdraví. Kvalitu komunikace přitom ovlivňuje nejen množství předaných informací, ale také celkový vztah, otevřenost a to, zda se obě strany při rozhovoru cítí komfortně. To neznamená, že menstruace má být pouze tématem mezi matkou a dcerou. Také otec je důležitým zdrojem podpory. Studie zaměřená na otce dívek s menstruačními obtížemi ukázala, že většina z nich chtěla dcerám pomoci, ale část se cítila bezradně a chyběly jim potřebné znalosti. Aktivní zájem a vzdělávání proto pomáhá i otcům ukázat, že menstruace není tabu a je naprosto normální o ní otevřeně komunikovat.
Co nám říkají naše hráčky?
V interním dotazníku jsme se 126 hráček ptali, kdo jim nejčastěji pomáhá nebo s kým si povídají o zdraví a běžných životních tématech. Mohly přitom označit více lidí. Výsledky ukazují, že rodiče (především mámy) představují pro velkou část hráček největší zdroj podpory. To je pro komunikaci o menstruaci klíčové, právě doma se často rozhoduje, zda se sportovkyně naučí vnímat své tělo a případné obtíže a dokáže o nich mluvit včas.
máma | táta | kamarád/ka | spoluhráčka | partner/ka | nikdo konkrétní | jiný člen rodiny |
|---|---|---|---|---|---|---|
87 % | 35 % | 26 % | 18 % | 13 % | < 1v% | < 1 % |
Jak reagovat, když dcera přijde?
Už samotné sdělení může být projevem důvěry. Rodič proto nemusí hned hledat řešení ani se vyptávat na podrobnosti. Dcerám může pomoci, když jim dáme najevo, že je bereme vážně: „Děkuji, že mi to říkáš.“ „Co teď potřebuješ?“ nebo „Pojďme zjistit, co ti pomůže.“ Někdy bude potřebovat praktickou pomoc, jindy odpočinek, ujištění nebo pouze prostor si popovídat.
Naopak věty jako „To přejde“, „To mají všechny holky“, „Nesmíš být tak citlivá“ nebo „Zase menstruace?“ mohou působit, že jejich symptomy zlehčujeme, a tím pravděpodobně zvýšíme jejich stud o těchto věcech otevřeně mluvit. Stejně tak není potřeba automaticky rozhodnout, že kvůli menstruaci nemůže na trénink, nebo naopak musí všechno vydržet. Ne každá menstruace znamená omezení a každá dívka ji může prožívat jinak. Smyslem je reagovat na dceřinu aktuální potřebu, ne hodnotit, zda má pro své pocity dostatečný důvod.
Respektujte také její soukromí. Pokud je potřeba informovat trenéra nebo jiného člena realizačního týmu, domluvte se s ní, co může být sdíleno a kdo informaci předá. Často stačí jednoduché sdělení, že se necítí dobře nebo potřebuje upravit zátěž, intimní detaily nejsou nutné. Rodič může dceři pomoci rozhovor připravit nebo ji při něm podpořit, neměl by ale bezdůvodně přebírat komunikaci za ni. Postupně se tak učí rozpoznat potřeby svého těla a bezpečně si říct o pomoc.
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Menstruační obtíže není potřeba automaticky považovat za něco, co musí dívka vydržet. Pokud bolest výrazně omezuje školu, sport nebo běžné fungování, krvácení je velmi silné, menstruace opakovaně vynechává nebo se objeví jiná výrazná změna cyklu, je vhodné obrátit se na pediatra, gynekologa či jiného kvalifikovaného zdravotníka. Rodič zde může pomoci tím, že potíže nezlehčí a společně s dcerou bude hledat odpovídající podporu.
Ještě před první menstruací
O menstruaci je nejlepší začít mluvit dříve, než poprvé přijde. Rozhovor nemusí být dlouhý. Naopak lépe fungují krátké, přirozené a věku přiměřené rozhovory, ke kterým se lze postupně vracet. Dívka by měla vědět, co může očekávat, jaké pomůcky existují a na koho se může obrátit.
Cílem je vytvořit doma prostředí, ve kterém se dcera nemusí bát zeptat nebo říct, že něco není v pořádku. Bezpečná reakce rodiče podporuje otevřenost, sebepoznání i schopnost požádat o pomoc – doma, u lékaře i ve sportovním prostředí.
Odkud čerpáme?
Zakaria, M., Xu, J., Karim, F., & Cheng, F. (2019). Reproductive health communication between mother and adolescent daughter in Bangladesh: a cross-sectional study. Reproductive health, 16(1), 114. https://doi.org/10.1186/s12978-019-0778-6
Girling, J. E., Hawthorne, S. C. J., Marino, J. L., Nur Azurah, A. G., Grover, S. R., & Jayasinghe, Y. L. (2018). Paternal Understanding of Menstrual Concerns in Young Women. Journal of pediatric and adolescent gynecology, 31(5), 459–467. https://doi.org/10.1016/j.jpag.2018.04.001
Javidi, H., Verlenden, J. V., Chen, X., & Walsh-Buhi, E. R. (2025). Parent-Teen Sexual Health Communication and Teens' Health Information and Service Seeking. JAMA network open, 8(11), e2541712. https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2025.41712
