Byl to složitý zápas. Opava se snažila vystupovat ze zataženého bloku a jinak hráli hodně nízko. Zhušťovali střed a nutili nás hrát do stran, takže jsme museli trochu přizpůsobit naši hru, protože nejsme úplně centrující mužstvo. Paradoxně právě z akce středem hřiště a následném centrů jsme se poté poprvé prosadili.
Myslím, že nějak to zápas určitě ovlivnilo. První gól týmu samozřejmě vždycky pomůže. Je důležité, že jsme se i tak stihli do konce prvního poločasu prosadit. Ve druhém poločase jsme pak hru kontrovali, což mohlo pro fanoušky působit trochu nezáživně. Snažili jsme se o to, aby Opava nemohla chodit do protiútoků. Chtěli jsme si to obecně trochu zjednodušit, hrát více do stran a točit hru.
Chyby se stávají, je to normální. V těchto situacích jde pak o to, zda je soupeř dokáže využít. Abych se přiznal, v tu chvíli mi trochu zatrnulo. Důležité bylo, že jsme po této situaci stále byli aktivní a nedali soupeři šanci dostat se do nějakého velkého závěrečného tlaku.
Je skvělé, že klub, a vlastně i já, dokázal něco podobného. Trenér o tom už mluvil v kabině a zmiňoval, že žádný zápas v poháru není jednoduchý. Například dnes hnal Opavu plný stadion a skvělá kulisa. Je skvělé, že jsme to opět zvládli a jsme zase ve finále.
Určitě jsem tady hrál ještě ve druhé lize za Sokolov. Zároveň si vzpomínám, že se mi tady povedlo vstřelit dva góly za Slovácko, takže mám na zdejší stadion docela příjemné vzpomínky. Je skvělé, že jsme postup udělali právě tady. Chybí nám poslední krůček, který chceme dotáhnout.
Doteď moc nevím, proč rozhodčí změnil své rozhodnutí. Na videu jsem to ale ještě neviděl, musím se nejdřív podívat. V mých očích jsem hrál míč a soupeř nadskakoval. Toto rozhodnutí jsme ale museli respektovat. Hlavní je, že jsme stejně dokázali zareagovat a jeden gól do poločasu dali. Když máte převahu, je vždycky nepříjemné jít do kabin za stavu 0:0, protože to druhý tým může nabudit.