Hagia Sophia
Neboli chrám svaté Moudrosti, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, je byzantský chrám z doby okolo roku 530. Původní křesťanská svatyně s centrální kopulí a sídlo patriarchy byla upravena na mešitu (a později opatřena minarety); a až do roku 2020 sloužila jako muzeum. Od července 2020 se v ní opět konají modlitby. Téměř tisíc let byla největší katedrálou a největším uzavřeným prostorem na světě.
Neboli chrám svaté Moudrosti, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, je byzantský chrám z doby okolo roku 530. Původní křesťanská svatyně s centrální kopulí a sídlo patriarchy byla upravena na mešitu (a později opatřena minarety); a až do roku 2020 sloužila jako muzeum. Od července 2020 se v ní opět konají modlitby. Téměř tisíc let byla největší katedrálou a největším uzavřeným prostorem na světě.
Sulejmanova mešita
Díky své poloze na jednom z istanbulských kopců je dobře viditelnou dominantou města. Byla postavena za vlády Sülejmana Nádherného, za jehož vlády se stala Osmanská říše světovou mocností. Čtyři minarety s celkem 10 balkóny mají symbolizovat, že Sülejman byl desátým osmanským sultánem a čtvrtým padišáhem (nejvyšší titul panovníka používaný za dynastie Osmanů) od dobytí města. Stavba trvala pouhých 7 let, otevřena byla roku 1557.
Díky své poloze na jednom z istanbulských kopců je dobře viditelnou dominantou města. Byla postavena za vlády Sülejmana Nádherného, za jehož vlády se stala Osmanská říše světovou mocností. Čtyři minarety s celkem 10 balkóny mají symbolizovat, že Sülejman byl desátým osmanským sultánem a čtvrtým padišáhem (nejvyšší titul panovníka používaný za dynastie Osmanů) od dobytí města. Stavba trvala pouhých 7 let, otevřena byla roku 1557.
Modrá mešita
Modrá mešita je historická mešita, která se tak nazývá díky obložení stěn modrými dlaždicemi. Je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii, jedná se o druhou největší mešitu ve městě, která jako první měla šest minaretů. U mešit platí pravidlo: běžná mešita má jeden minaret, lepší může mít dva minarety, ale šest minaretů smí mít pouze mešita v Mece. Pověst proto praví, že sultán musel nakonec nechat postavit v Mece sedmý minaret.
Modrá mešita je historická mešita, která se tak nazývá díky obložení stěn modrými dlaždicemi. Je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii, jedná se o druhou největší mešitu ve městě, která jako první měla šest minaretů. U mešit platí pravidlo: běžná mešita má jeden minaret, lepší může mít dva minarety, ale šest minaretů smí mít pouze mešita v Mece. Pověst proto praví, že sultán musel nakonec nechat postavit v Mece sedmý minaret.
Galatská věž
Tuto historickou strážní věž, známou také jako muzeum Galata Kulesi, najdete na konci istanbulské nákupní ulice Istiklal. Byla součástí městského opevnění, které zde vybudovali Janované a sloužila i jako maják. Dnes je zde muzeum s výstavními prostory, kde se můžete seznámit s historií oblasti a obdivovat architekturu této kamenné věže.
Tuto historickou strážní věž, známou také jako muzeum Galata Kulesi, najdete na konci istanbulské nákupní ulice Istiklal. Byla součástí městského opevnění, které zde vybudovali Janované a sloužila i jako maják. Dnes je zde muzeum s výstavními prostory, kde se můžete seznámit s historií oblasti a obdivovat architekturu této kamenné věže.
Třída Istiklal
Je jedna z nejznámějších ulic v Istanbulu. Nachází se ve čtvrti Beyoglu a je dlouhá 1,5 km. Je známá jako velmi významná obchodní ulice s mnoha obchody prodávajícími různé druhy zboží. Protože se jedná o tlukoucí srdce města, tři miliony lidí, kteří jím denně procházejí, mohou způsobit, že jeho průchod bude poměrně náročný.
Je jedna z nejznámějších ulic v Istanbulu. Nachází se ve čtvrti Beyoglu a je dlouhá 1,5 km. Je známá jako velmi významná obchodní ulice s mnoha obchody prodávajícími různé druhy zboží. Protože se jedná o tlukoucí srdce města, tři miliony lidí, kteří jím denně procházejí, mohou způsobit, že jeho průchod bude poměrně náročný.
Taksimské náměstí
Taksimské náměstí je významné náměstí v Istanbulu, které se nachází v městském obvodu Beyoglu a je centrem moderního města. Náměstí je oblíbené místo jak mezi místními obyvateli, tak mezi turisty. Končí zde rušná obchodní třída Istiklal Caddesi, kde začíná tramvajová trať s provozem historických tramvajových vozů. Ve středu se nachází Památník republiky, postavený na památku vzniku Turecké republiky, který je místem setkání při mnoha státních svátcích.
Taksimské náměstí je významné náměstí v Istanbulu, které se nachází v městském obvodu Beyoglu a je centrem moderního města. Náměstí je oblíbené místo jak mezi místními obyvateli, tak mezi turisty. Končí zde rušná obchodní třída Istiklal Caddesi, kde začíná tramvajová trať s provozem historických tramvajových vozů. Ve středu se nachází Památník republiky, postavený na památku vzniku Turecké republiky, který je místem setkání při mnoha státních svátcích.
Taksimská mešita
Byla navržena dvěma tureckými architekty a pojme až 3000 věřících najednou. Stavba trvala čtyři roky a 28. května 2021 byla mešita slavnostně otevřena za účasti prezidenta Recepa Tayipa Erdogana. Byla navržena v moderním pojetí tradičního kopulovitého stylu a bez dvou minaretů je vysoká přibližně 30 m. Součástí komplexu je také konferenční a výstavní sál.
Byla navržena dvěma tureckými architekty a pojme až 3000 věřících najednou. Stavba trvala čtyři roky a 28. května 2021 byla mešita slavnostně otevřena za účasti prezidenta Recepa Tayipa Erdogana. Byla navržena v moderním pojetí tradičního kopulovitého stylu a bez dvou minaretů je vysoká přibližně 30 m. Součástí komplexu je také konferenční a výstavní sál.
Pevnost Rumeli
Pevnost Rumeli je středověká osmanská pevnost, na řadě kopců na evropských březích Bosporu. Dříve společně s protilehlou pevností sloužily k ochraně města před obléháním námořními vojsky, čímž pomohly Osmanům dosáhnout jejich cíle učinit z města Konstantinopol své nové císařské hlavní město v roce 1453. Po dobytí města sloužila pevnost jako celní kontrolní stanoviště a příležitostné vězení.
Pevnost Rumeli je středověká osmanská pevnost, na řadě kopců na evropských březích Bosporu. Dříve společně s protilehlou pevností sloužily k ochraně města před obléháním námořními vojsky, čímž pomohly Osmanům dosáhnout jejich cíle učinit z města Konstantinopol své nové císařské hlavní město v roce 1453. Po dobytí města sloužila pevnost jako celní kontrolní stanoviště a příležitostné vězení.
Mešita Fatih
Jedná se osmanskou mešitu ve čtvrti Fatih v Istanbulu. Původní mešita byla postavena v letech 1463 až 1470. Kvůli vážnému poškození při zemětřeseních v roce 1766 a v roce 1771 byla přestavena do jiné podoby. Je pojmenována po osmanském sultánovi Mehmedovi Dobyvateli, známém v turečtině jako Fatih Sultan Mehmed, který dobyl Konstantinopol v roce 1453. Součástí mešity Fatih byla kdysi škola, důležité centrum pro studium teologie, práva, medicíny, astronomie, fyziky a matematiky.
Jedná se osmanskou mešitu ve čtvrti Fatih v Istanbulu. Původní mešita byla postavena v letech 1463 až 1470. Kvůli vážnému poškození při zemětřeseních v roce 1766 a v roce 1771 byla přestavena do jiné podoby. Je pojmenována po osmanském sultánovi Mehmedovi Dobyvateli, známém v turečtině jako Fatih Sultan Mehmed, který dobyl Konstantinopol v roce 1453. Součástí mešity Fatih byla kdysi škola, důležité centrum pro studium teologie, práva, medicíny, astronomie, fyziky a matematiky.
Velký bazar
Velký bazar je obrovským krytým tržištěm v historickém srdci Istanbulu. Leží nedaleko nejvýznamnějších istanbulských památek i čtvrtí a nabízí jedinečnou možnost ztratit se mezi prodejními stánky na ploše o rozloze větší než třicet hektarů. Už v 15. století zde nechal turecký sultán Mehmed Dobyvatel postavit první sklad, aby podpořil obchodního ducha okolí a získal zdroje pro stavbu chrámu Hagia Sofia.
Velký bazar je obrovským krytým tržištěm v historickém srdci Istanbulu. Leží nedaleko nejvýznamnějších istanbulských památek i čtvrtí a nabízí jedinečnou možnost ztratit se mezi prodejními stánky na ploše o rozloze větší než třicet hektarů. Už v 15. století zde nechal turecký sultán Mehmed Dobyvatel postavit první sklad, aby podpořil obchodního ducha okolí a získal zdroje pro stavbu chrámu Hagia Sofia.
.webp?width=-&height=336&quality=75)
