Jedeme vyhrát trofej pro Spartu

Už je to hodně let. Liberec funguje tak, že některé tváře tam pořád zůstávají. V něčem to pro mě bude pořád příjemné tam přijet. Je to pro mě známé prostředí a potkám se s lidmi, které znám. Lidí kolem prvního týmu je tam pořád celkem dost. Míra Holeňák se posunul do role asistenta. Nevnímám to ale nějak speciálně, že se vracím do Liberce a nejsem kvůli tomu nervózní. Jasná priorita je tam uhrát trofej pro Spartu.

Těžko se to srovnává. Finále je vždycky na konci sezony. V roce 2014 jsme měli mimořádnou sezonu, vyhrávali jsme, k bodovým ztrátám docházelo minimálně, sestava se neměnila a nedocházelo ke zraněním. Byla to v podstatě ideální sezona. Tým šel do finále s velký sebevědomím a přesvědčením, že trofej lze vyhrát. Teď je sebevědomí také na velké úrovni, také věříme, že to zvládneme a že trofej uhrajeme. Sezona ale pro Spartu nebyla zdaleka tak úspěšná jako v roce 2014. Jsem ale rád za to, jak jsme to nyní zvládli. Na to, jak náročný byl program, jsme byli schopni zápasy vyhrávat, i když tlak byl velký a museli jsme zápasy zvládat, abychom se dostali na pohárové příčky.

Ne. To mě v tu dobu nenapadlo. Cítil jsem to naopak tak, že klub je na dobré cestě, mohl by dominovat a přidávat trofeje jednu za druhou. Tak dlouhé čekání v tu dobu nečekal nikdo. V tom vidím velký rozdíl, jak jsem to vnímal před šesti lety. V hlavě jsem si maloval, že budeme úspěšní dál, trofeje budou přibývat a po šesti letech vidíme, že to je první příležitost od té doby něco vyhrát. Finále českého poháru jsem hrál poprvé ve dvaceti a říkal jsem si, že podobných zápasů bude spousta. Člověk teď vidí, že šancí na trofej tolik není a člověk je musí využít.

Já si myslím, že pro jejich vývoj je to zásadní. Každá výhra pomáhá budovat sebevědomí. Po zisku trofeje vidíte radost lidí, a jak moc po tom touží. To vše jsou zkušenosti a zážitky, které hráče posouvají, a roste touha top momenty opakovat. Vnímám to jako důležitý moment. Myslím, že je také důležité sezonu dobře dohrát, vyhrát trofej a uhrát zbytek sezony tak, aby nebyly pochyby, že začneme dobře i tu další.

Zápasy šly v tak rychlém sledu, že by nebylo dobré předbíhat a soustředit se na zápas, který nebyl na řadě. Předzápasovým tréninkem se bude koncentrace plně soustředit na finálové utkání. Máme mladé, ale všichni mají něco odehráno. Někdy je lepší nad tím tolik nepřemýšlet a dát si do hlavy jednoduché zadání, že jdu odevzdat maximum. Někdy je mladická bezstarostnost dobrá, jak jsem to zmiňoval před tím. Tolik nad tím nepřemýšlet, jít s čistou hlavou a chtít si to užít.

My se nevyhneme tomu, že bitvu budeme muset podstoupit, když jedeme do Liberce. Počítáme s tím a nemáme s tím problém. Je to prostředím i jak se na Spartu chystají. Pak hraje roli i období, v jakém tam přijedeme. Na podzim se tam takový fotbal hrát nedá. Věřím, že v tomto období bude hřiště připravené, abychom mohli soupeře přehrát kombinačně. K tomu potřebujeme i dobré hřiště. Pamatuji si zápasy, kdy soubojů bylo hodně a teď jde i o to, jak to posuzuje rozhodčí. V Liberci je to trochu specifický zápas. Před rokem jsme zápas zvládli, když jsem tam hrál naposledy. Nejdeme tam předem poražení a nepochybujeme sami o sobě.

Myslím, že i z tohoto pohledu by bylo dobré vyhrát a být o kolo dál. Jeden zápas je dost nevyzpytatelný. Na jeden zápas je to výhoda pro slabšího soupeře. Taky bude záležet na losu. Pokud můžeme kolo přeskočit, pro nás jedině výhoda. Je to trofej, na kterou Sparta čeká a na stejné úrovni je vrátit evropské poháry na Spartu a hrát před vyprodanou Letnou dobré zápasy. Toto je mezikrok, který potřebujeme udělat.

Vzpomínám si. To člověk nezapomene. Tehdy mě to hodně mrzelo. Byli jsme dva nebo tři kdo nedali. Člověk, když na penaltu jde, musí počítat s tím, že je buď za hrdinu, nebo ten, kdo to zkazí. Pokud by penalty přišly, nebál bych se toho a přijal bych odpovědnost.