Příprava je samozřejmě náročná. Zaměřujeme se na kondici a na soustředění v Rakousku už nacvičujeme také nějaké taktické věci.
Tréninky jsou jiné hlavně v intenzitě a náročnosti, kterou po nás trenér vyžaduje.
S angličtinou problém nemám. Používal jsem ji i během angažmá v Itálii, takže jsem se ji musel naučit už dříve a nemám s tím žádný problém.
Můj největší parťák v kabině je Martin Suchomel a Martin Minčev. V kabině ale máme dobrou partu a vycházíme spolu.
Na pokoji jsem s Martinem Minčevem a hodně si rozumíme.
Na začátek nové sezony se moc těším a doufám, že vrátíme Spartu tam, kam patří. A to je mistrovský titul.
Koukám se na Peaky Blinders a La Casa de Papel.
Ano, mají. Mám vytetované například znamení svých rodičů a svůj první ligový start.
Nejraději vzpomínám na gól, který jsem dal proti Baníku. Dával jsem ho hlavičkou a bylo to z docela těžké situace. Ten mám rád.
Před ligovým zápasem si většinou pustím nějaké písničky a snažím se soustředit jen sám na sebe a nevnímat okolí.
Asi bych si sundal dres a běhal bych tam bez něj, dokud by mě nikdo nezastavil (usmívá se).
Odmalička jsem dával góly a táhlo mě to dopředu. Proto jsem tam zůstal a pohybuji se tam někde mezi hrotem a podhrotem.
Můj zatím nejpovedenější zápas v kariéře byl ještě v jabloneckém dresu, kdy jsme hráli Konferenční ligu proti Randers a já jsem dal dva góly.
Míval jsem ji už od dětství a můj velký vzor byl Cristiano Ronaldo. Proto jsem si vzal tohle číslo.