1969 – Veletržní pohár
Sparta – Inter Milán 0:3 a 0:1
Do Itálie jsme neodjížděli s velkými nadějemi na úspěch. Přesto jsme se mu mohli přiblížit. Po hodině hry jsme si za bezbrankového stavu vypracovali obrovskou šanci, kterou se Jarabinskému bohužel nepodařilo proměnit. Poté už úřadovali domácí. Během několika minut vstřelili dvě branky a bylo rozhodnuto. Radost Italů jen ukazovala na to, jak moc si vítězství nad Spartou vážili.
„Do Milána nás přijelo povzbudit skoro 500 fanoušků, kteří náš tým neustále celý zápas povzbuzovali,“ vzpomínal Václav Migas. Po inkasované třetí brance už však bylo k postupu hodně daleko. „Domů jsme se vraceli všichni smutní a vzpomínali na klíčové hráče Maška a Táborského, kteří pro zranění nemohli nastoupit. A také samozřejmě na Kvašňáka, který se v létě se Spartou rozloučil a odešel do belgického Racingu Mechelen.“
Na Letné potvrdil Inter, jak velkým mužstvem je. Ve druhém poločase jsme útočili skoro se všemi hráči, ale italská obrana byla neprostupná. „Museli jsme si přiznat, že na kvalitního soupeře jsme prostě nestačili. V odvetě Inter předvedl chytrou a úspornou kopanou. Díky výborné obraně a naší nepřesné koncovce si zajistil vítězství i v odvetě,“ pokračoval v hodnocení dvojzápasu Migas.
1970/71 – Veletržní pohár
Sparta – Athletic Bilbao 2:0 a 1:1
Branky: Migas z penalty a Gögh – Fr. Chovanec
Los úvodního kola byl vůči Spartě více než nemilosrdný. Určil jí totiž špičkový španělský celek, jehož největší předností byla technická vyspělost a rychlost. Experti dávali našemu mužstvu jen mizivou naději na postup. Náš tým navíc po odchodu několika vynikajících fotbalistů teprve dostával novou tvář. Přišli hráči jako Melichar, J. Rosický, Uličný nebo Bartoň, více se začali prosazovat Sv. Bouška a Gögh.
V prvním utkání na Letné hráči odvedli vše, co bylo v jejich silách i možnostech a enormní úsilí přineslo své ovoce. Dvougólový náskok představoval naději do odvety. Na půdě Bilbaa překvapil Chovanec pokusem z dálky brankáře španělské reprezentace Iribara. Domácí stihli vstřelit pouze jeden gól, a tak se sebevědomá prorocká slova španělského trenéra Allena, že náskok Sparty stačit nebude, nevyplnila.
„Nepamatuji, že bychom někdy venku hráli tak chytře. Přitom trenér Kolský měl k dispozici jen 13 hráčů a útočník Vrána musel zaskočit v obraně. Bylo to pro mě něco zcela výjimečného,“ chválil svůj tým Václav Mašek. „Našimi největšími zbraněmi byly obětavost a bojovnost. Po utkání nám 42 tisíc diváků připravilo takové ovace, že jsme nestačili žasnout. Byl to výborný zápas a velice dobrý fotbal. Nepamatuji takový ohlas na naše vystoupení na mezinárodní scéně. Ve španělském tisku tehdy psali, že výkon Sparty byl úchvatný,“ vzpomínal bývalý útočník na slavné vítězství.
Sparta – Dundee Unted 3:1 a 0:1
Branky: Jurkanin 2, Vrána
Utkání na Letné nebylo tak snadnou záležitostí, jak napovídá výsledek. Tvrdost a houževnatost Skotů dělala sparťanům dost velké potíže. V Dundee pak šli domácí nekompromisně za vítězstvím. Po půlhodině hry se gólem z ofsajdu ujali vedení. Kvůli řadě nebezpečných centrů bylo před naší brankou často velmi horko, ale obrana hrála výborně.
„Po zápase jsme si všichni říkali, že nám vlastně pomohlo štěstí. V poslední minutě pražského souboje se mi totiž podařilo vstřelit třetí gól, který rozhodl o našem postupu do dalšího kola,“ připomněl Josef Jurkanin jednu z klíčových situací.
Sparta – Leeds United 0:6 a 2:3
Branky: Melichar a Urban
V prvním utkání na půdě soupeře se nad námi přehnala doslova vše pustošící smršť. Během 17 minut jsme inkasovali pět branek. Odveta v Praze proto měla příchuť exhibice, hosté ji totiž načali dalšími třemi trefami. Až po změně stran našli naši fotbalisté odvahu postavit se na odpor a dokázali si, že i mužstvo hvězd z Leedsu je zranitelné.
„Velké starosti mi tehdy dělala zranění hned několika hráčů základní sestavy. Vedoucí tým anglické ligy byl pro nás příliš velkým soustem i za optimálních podmínek. K tomu se ještě po pěkných výkonech v Bilbau a Dundee přidala smůla a s ní i několik školáckých chyb v obraně, které způsobily krutou prohru v Anglii i v prvním poločase pražské odvety,“ hledal trenér Karel Kolský vysvětlení pro devět inkasovaných gólů.
