Ligová fotbalová asociaceChance Liga

Poslední vstupenky na závěrečný zápas této sezony proti Hradci Králové v prodeji ZDE.

Novinky

Cesta ženské Sparty k prvnímu titulu

Před 50 lety jsme poprvé slavili prvenství v ženské lize

Sdílet

Přesně před šedesáti lety se začaly psát novodobé dějiny ženského fotbalu v Česku. V říjnu 1966 totiž tehdy velmi populární časopis Mladý svět uspořádal první ročník turnaje O srdce Mladého světa. Mezi 26 přihlášenými a kvůli turnaji nově založenými týmy nechyběla ani Sparta. Protože skutečné fotbalistky tehdy u nás prakticky žádné neexistovaly, sestavil trenér Müller naši jedenáctku z žen z jiných sportů. Na škvárové hřiště v Edenu tak v rudých dresech vyběhly házenkářky, atletky nebo pozemní hokejistky. V týmu nechyběla ani legendární vícebojařka Olga Fomenková.
První ženský tým Sparty, který získal dvě stříbrné medaile na turnaji O srdce Mladého světa v letech 1966 a 1967, tvořily atletky, házenkářky nebo pozemní hokejistky. Nechyběla mezi nimi ani vícebojařka Olga Fomenková (stojí první zleva).
Vůbec první zápas sehrály naše fotbalistky 22. října 1966 proti týmu Jiskra Aš. Počínaly si suverénně a vyhrály jasně 4:0. Ve čtvrtfinále jsme porazily Gumotex Břeclav 1:0, v semifinále jsme potom opět s jasnou převahou 6:0 vyřadily speciálně složený tým Zbytek ČSSR, který tvořily fotbalistky z celého Československa. V neděli 23. října 1966 nás ve finále čekal odvěký rival, Slavia. Vyrovnaný zápas jsme nakonec prohrály 0:1, když vítězný gól vstřelila Leftera Paraskevopulu. Fotbalistky Sparty tak při svém vůbec prvním vystoupení získaly druhé místo a jako cenu si odnesly perníkové srdce, dresy od Československé televize a odznaky Mladého světa.
Takřka na vlas stejný scénář se opakoval i při druhém ročníku turnaje O srdce Mladého světa, kdy se naše fotbalistky opět probojovaly až do finále, kde znovu podlehly Slavii 0:1. A gól nedal nikdo jiný než Leftera Paraskevopulu. Tentokrát ovšem z penalty. Předtím jsme ve skupině porazili Slavii Kaplice 2:0 a Teplotechnu Teplice 4:0. Ve finálové skupině sparťanky opět porazily Slavii Kaplice, tentokrát 6:0, aby se potom podobně přesvědčivě vypořádaly s fotbalistkami Spartaku Vršovice (5:1). Za zmínku stojí opět ceny pro stříbrný tým. Naše fotbalistky obdržely kromě perníkového srdce výstroj pro brankářku od Slavie Praha, černobílý fotbalový míč Československé televize a sbírku receptů z Domu potravin.
Protože první ročník ženské fotbalové ligy se odehrál až v sezoně 1969/70, fotbalistky se až do té doby setkávaly pouze při přátelských zápasech a turnajích. Ten nejvýznamnější z nich, O srdce Mladého světa, se ale v roce 1968 nekonal, protože naše země byla v té době paralyzována vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Líp na tom nebyla ani Sparta, které se nepodařilo udržet pohromadě tým stále složený z hráček z jiných sportů. V roce 1969 jsme se tak na legendární turnaj, který se z Prahy přestěhoval do Rožnova pod Radhoštěm, ani nekvalifikovali. Stejně tak Sparta chyběla i ve vůbec prvním ročníku ženské fotbalové ligy. V obou případech triumfovaly tehdy nepřekonatelné fotbalistky pražské Slavie.
Na lepší časy se začalo ale blýskat už na začátku roku 1970, kdy Spartaklub (Klub přátel Sparty) inicioval vznik oficiálního oddílu ženské Sparty. Ten se už tentokrát skládal ze skutečných fotbalistek. Základní kostru týmu vytvořily hráčky Lokomotivy Praha, když krátce předtím byl jejich původní klub zrušen. Z Lokomotivy přišel do Sparty i zkušený trenér Jiří Provalil, který v následujících měsících položil společně s Karlem Purkytem, tajemníkem Spartaklubu, základy budoucí úspěšné a jen stěží porazitelné Sparty. Kromě hráček Lokomotivy, přišly do Sparty také hned čtyři fotbalistky z pražské Slavie: Paštyková, Krejčová, Apruzzese a dokonce i legendární střelkyně vítězných gólů z dvou finále turnaje O srdce Mladého světa, Leftera Paraskevopulu. Kapitánkou nové Sparty se stala obránkyně a pozdější reprezentantka Hana Bubeníková (roz. Kokošková). A úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned v prvním ročníku ligy, kterého se naše fotbalistky zúčastnily, skončila Sparta na konečném 3. místě. Za tehdy ještě stále bezkonkurenční Slavií a jeden o bod za tehdy mezinárodně ostříleným týmem Startu Praha. O rok později už z toho pro Spartu bylo druhé místo, opět za Slavií. Stále se lepšícím výkonům našich fotbalistek ale zdaleka neodpovídaly podmínky, ve kterých sparťanky musely hrát. Protože neměly vlastní hřiště, své domácí zápasy hrály na pobočkách Spartaklubu v okolí Prahy – v Sedlčanech, Sedlci, Roudnici, Rakovníku nebo Mělníku. Nic z toho ale našim fotbalistkám nezabránilo v cestě na vrchol. Důležitou roli začaly opět hrát také na turnaji O srdce Mladého světa, kde znovu patřily k nejlepším týmům.
1 / 2
foto 1: Kapitánka Hana Bubeníková přišla do Sparty na podzim 1969 společně s několika dalšími spoluhráčkami z Lokomotivy Praha.
foto 2: Základy pozdějšího týmu mistryň začaly vznikat začátkem roku 1970 ve spolupráci se Spartaklubem. Do týmu přišlo i několik fotbalistek Slavie včetně Leftery Paraskevopulu (klečí první zprava).
Úspěchy znovuzrozených sparťanek zdobily také individuální výkony. Jitka Paštyková byla tak v roce 1971 vyhlášena nejlepší brankářkou turnaje. O rok později byla nejsympatičtější hráčkou „Srdce“ zvolena teprve třináctiletá Alena Nováková, která se zanedlouho stala jednou z největších legend ženské Sparty.
„A to má ještě sestru, které je teprve dvanáct a ta bude možná ještě větší plejerka,“ podotkl tehdy prorocky trenér Provalil o další naší legendě z klanu Novákových z Čakovic, Janě. Výkony sparťanek se zlepšovaly i v lize, kde nejenže s přehledem končily vždy na druhém místě, ale postupně se začaly dotahovat na dlouho bezkonkurenční Slavii.
1 / 2
foto 1: Fotbalistky Sparty patřily k pravidelným účastnicím turnaje O srdce Mladého světa. Nejinak tomu bylo v říjnu 1973 v Rožnově pod Radhoštěm, kde si zároveň svoji premiéru v obraně odbyla tehdy teprve třináctiletá Alena Nováková (klečí druhá zleva).
foto 2: Třináctiletá Alena Nováková byla na turnaji O srdce Mladého světa v roce 1973 vyhlášena nejsympatičtější hráčkou. O dva roky později na tom samém turnaji už získala ocenění Nejlepší hráčka.
V sezoně 1973/74 zvítězila Slavia ještě o osm bodů, o rok později to bylo ale už jen o jeden. V té samé sezoně dokázaly naše fotbalistky Slavii poprvé porazit. Stalo se tak 19. října 1974 v Edenu. Vyhráli jsme 1:0, když vítězný gól vstřelila v 54. minutě Zdeňka Furiková. „Po zápase jsme byly jako přikované,“ vzpomíná na památný zápas kapitánka Hana Bubeníková. „Ani se tomu nechtělo věřit. V kabině jsme pak radostí brečely.“ Jen o pár dní dříve napsaly spoluhráčky Hance básničku, která končí verši:
Kapitánko, co se děje?
Půlka hřiště se teď směje.
Ty to nevíš?
Ty tu spíš?!
Dívky v rudé košili
dnes porazily Slavii.
Vyhrát konečně zápas nad Slavií byla jedna věc, porazit ji víckrát nebo dokonce vyhrát ligu, druhá. To, co by ještě před několika lety nenapadlo ani toho nejsmělejšího fantastu, bylo pomalu, ale jistě už jen otázkou času – kdy Sparta vystřídá na trůnu Slavii. Neskutečné se stalo skutkem hned v následující sezoně 1975/76. První předzvěst nových časů přišla už na podzim, kdy Sparta porazila Slavii s nevídaným přehledem 3:0. Vzhledem k výraznému náskoku obou pražských S před ostatními týmy to znamenalo, že Sparta skončila po podzimní části ligy na prvním místě. Podaří se sparťankám první místo udržet i na jaře? Podařilo! O jediný bod a i přes to, že v druhé části sezony se Slavií prohrály 1:2. A aby toho nebylo málo, jen o pár měsíců později, v říjnu 1976, dokázaly sparťanky poprvé triumfovat i v turnaji O srdce Mladého světa. Fotbalistky Sparty tak přesně před padesáti lety položily svým triumfem základ k budoucím úspěchům našeho klubu. K dosavadním 33 ligovým titulům jsme v aktuální sezoně dokázali přidat další, a znovu se tak vzdálit našemu největšímu a na samém začátku ženského fotbalu nepřemožitelnému konkurentovi.
Tým, který dokázal poprvé v historii vyhrát pro Spartu mistrovský titul ve fotbale žen. Sezóna 1975/76 byla také poslední pro dlouholetou kapitánku Hanu Bubeníkovou. S prvoligovou kariérou se rozloučila tím nejlepším možným způsobem. V první řadě zleva: Jana Švejnohová, Věra Petráková, Zdena Furiková, Marcela Šlanhofová, Hana Bubeníková, Eva Trmalová a Ivana Starostová. V druhé řadě zleva: Trenér Jiří Provalil, Dagmar Bartošová, Hana Slezáková, Alena Beránková, Alena Nováková, Jana Nováková, Jana Drahorádová, Jana Dvořáková a Milena Funková.

Sdílet

    Další novinky