S respektem, ale beze strachu

Vydrys, jak bys z osobního pohledu zhodnotil uplynulou sezonu?
Hodně mi pomohlo hostování v Mladé Boleslavi, a to především z hlediska herní praxe a nějakého budování sebevědomí. Odehrál jsem tam kolem třiceti zápasů. Poté jsem se vrátil do Sparty, což nebylo úplně jednoduché. Na druhou stranu, za ten půl rok se tolik věcí nezměnilo, adaptace byla hodně rychlá. Postupem času jsem se víc a víc zabudovával do rotace, trávil jsem na hřišti více času a na konci jsem byl se svým herním vytížením opravdu spokojený.

V čem vidíš největší rozdíly mezi podzimem v Bolce a jarní části v rudém dresu?
Vypíchl bych zejména tři – zázemí, intenzitu v tréninku a svou roli v týmu. V Boleslavi to na mě o něco více stálo. Hlavně na konci jsem cítil, že jsem pro tým důležitý. U nás samozřejmě svou roli také cítím, ale stále tu jsou lepší hráči.

Před hostováním už jsi pár zápasů na středu zálohy odehrál, ale během tvého času v Boleslavi ses na této pozici naplno ukotvil. Když ses vracel zpět, bylo domluvené, že do záložní řady?
Už do Boleslavi jsem odcházel s tím, že budu hrát pouze ve středu zálohy. Samozřejmě pokud by chyběl stoper, tak můžu být alternativou. Tak to ostatně bylo už za prvního působení trenéra Priskeho. Bavili jsme se spolu o tom, kde se cítím nejlíp. Kvůli přetlaku jsem nastupoval spíše na pravém stoperovi, ale já se stejně vždy cítil komfortněji v záloze, odkud mohu hrát více nahoru.