Jak vzpomínáte na ten zápas?
Hráli jsme tam na těžkém terénu, strašně těžkém, to je moje hlavní vzpomínka. Soupeř byl navíc dobře nachystaný a zápas hodně ovlivnilo špatné počasí. Nakonec jsme byli strašně rádi za bod, který jsme v posledních minutách vyválčili.
Hrálo se před prázdnými tribunami, bylo to zvláštní?
Nebyli jsme na to zvyklí, na Spartě bylo vždycky narváno, i všude venku na Lize mistrů praskaly stadion ve švech. Byl to nezvyk, ale vypořádali jsme se s ním.
Měli jste v hlavě, že už máte jistý postup?
To vůbec. Každý hráč chce vyhrát každý zápas, i když by to byla jen příprava. Vždycky jsem to tak měl. Že jsme měli jistý postup jsme neřešili, člověk se chtěl ukázat v Lize mistrů.
Petr Čech nedostal gól přes dvacet hodin. Mrzelo vás, že v tomhle zápase o sérii přišel?
Nemysleli jsme na rekordy Petra Čecha, nějaké série jsme neřešili. Možná to měl v hlavě Petr, ale my ostatní ne. Všichni jsme chtěli hlavně uspět, vyhrát tam a získat body.
Co je váš největší zážitek z tohoto ročníku Ligy mistrů?
Z tohohle ročníku byl největší zážitek Real, ten zápas doma a prohra 2:3. My, kteří jsme byli na hřišti, tak pro nás všechny to byl zážitek, lidé na to hodně vzpomínají. Na druhou stranu musím popravdě říct, že když nám Real chtěl dát gól, tak ho dal. Cítili jsme, že je o stupínek výš. Třeba s Barcou jsme dřív hráli vyrovnanou partii, to tak proti Realu bohužel nebylo.
No a nakonec - co děláte v karanténě?
Trávím ji doma, nic jiného se dělat nedá. Už jsem něco dělal na zahradě, občas zajdu s pejskem na procházku. Byl by čas vzpomínat na kariéru, ale na to já moc nejsem. To jen když se sejde parta, zavzpomínáme na různé srandičky. Ale jinak se koukám dopředu.
