Ligová fotbalová asociaceChance Liga

Sparta má 131. narozeniny! Přijďte je oslavit na výroční zápas proti Teplicím nebo party Sparta on Fire. Info zde.

RozhovoryŽeny A

Nový trenér A-týmu žen: Martin Masaryk

Rozhovor s novým koučem ženského áčka

Sdílet

Čtyři roky vedl ženský tým Slovanu Bratislava, s kterým čtyřikrát v řadě ovládl slovenskou nejvyšší soutěž. Nyní se devětadvacetiletý Martin Masaryk stává novým trenérem ženského A-týmu Sparty. Dosavadní kouč žen Peter Bartalský bude působit na jako šéftrenér brankářek a šéftrenér brankářů mládežnických kategorií.
Máte za sebou úspěšné angažmá ve Slovanu Bratislava. Proč jste se rozhodl přijmout výzvu vest Spartu?
Sparta je největší klub v České republice. Je to pro mě velká výzva. Jsou tu fantastické hráčky, které fungují na profesionální úrovni. Chtěl jsem se posunout v kariéře dál. Přišla nabídka od pana Žovince a taková nabídka se neodmítá. Jsem šťastný, že můžu pracovat v klubu, jako je Sparta.
S jakým cílem do Sparty přicházíte a jaké máte povědomí o týmu?
Sparta je nejlepší klub v České republice a žádné jiné cíle než být první v lize a vyhrát pohár ani nemůže mít. Stejně tak to mám já, chci být první na obou frontách. Co se týká kádru, holky mám napozorované z videoanalýz. Viděl jsem na videu osm zápasů. Osobně jsem se s děvčaty ještě neviděl, ale velmi se těším, až je uvidím osobně. Myslím si, že až se poznáme a nastavíme si nějaká pravidla, může to velmi dobře fungovat.
Čtyři roky jste vedl Slovan Bratislava. Co vám angažmá dalo?
Chci Slovanu poděkovat za to, že jsem mohl ve velmi mladém věku převzít klub na nejvyšší úrovni. Působil jsem jako šéftrenér a zároveň trenér A-týmu žen. Dalo mi to velké zkušenosti. Ve 25 letech jsem vedl tým na mezinárodní scéně. Hráli jsme ženskou Champions League. Zkušenosti jsou nenahraditelné. Momentálně je mi 29 let a věřím tomu, že své zkušenosti budu nadále rozvíjet ve Spartě.
Jak dobré povědomí máte o českém ženském fotbale?
V každé zimní nebo letní přípravě jsme se Slovanem hráli přátelská utkání s českými celky. Ne Se Spartou nebo Slavií, ale třeba Slovácko bylo náš tradiční soupeř v přípravě nebo Lokomotiva Brno. Hodně slovenských hráček hraje v českých klubech, například v Liberci, v Dukle Praha. Informace mám dostačující a teď ve Spartě získám ještě větší obzor.
Jaký styl hry jako trenér vyznáváte?
Velmi rád hraju ofenzivně a mám rád míč pod kontrolou. To budu vyžadovat i od svých hráček, aby byly neustále aktivní od první do poslední minuty. Chci, abychom na hřišti dominovali a zároveň, aby se holky bavily fotbalem a vyhrávaly.
Je vám teprve 29 let. Jak se vyvíjela vaše kariéra od hráčské to trenérskou?
Po skončení hráčské kariéry jsem šel studovat FTVS v Bratislavě. Začal jsem studovat obor trenérství. Při studiu jsem začal pracovat jako asistent trenérky ženského týmu ve Slovanu Bratislava. Pak trenérka skončila a já jsem dostal možnost ve 25 letech převzít celý ženský fotbal ve Slovanu. V tomto věku a v mé pozici se taková nabídka neodmítá. Za ty čtyři roky, kdy jsem byl hlavní trenér, Slovanu děkuji a teď je přede mnou nová etapa. Moc se těším.
Hráčskou kariéru vám ukončilo zranění?
Ne, studium na vysoké škole a byli talentovanější hráči než já. Nedalo se skloubit profesionálně trénovat na takovéto úrovni a hrát fotbal ve druhé či třetí lize. Níže už jsem nechtěl, protože by to bylo mnohdy spíš o zranění. Víc jsem se zaměřil na trénování než na hráčskou kariéru.
Máte za sebou stáže v AC Milan a v Bayernu Mnichov. Jaké to byly zkušenosti?
To jsou úžasné zkušenosti, v takto mladém věku se dostat k těmto týmům. Campus Bayernu Mnichov a celé to tréninkové centrum… Je nádhera to vidět. Doporučil bych každému trenérovi tam jet, vzdělávat se a vidět to. Měl jsem tu možnost díky tomu, že v AC Milan i Bayernu Mnichov hrají slovenské reprezentantky. Ukázaly mi, jak to tam funguje, viděl jsem tréninkový proces a mluvil s lidmi, kteří dělají ženský fotbal v jiné zemi. To je k nezaplacení. Určitě bych se rád nadále rozvíjel podobným způsobem.
Byl jste spoluhráčem nového brankáře Sparty Dominika Holce. Byli jste spolu v kontaktu?
Psali jsme si, ale ještě ne, že jsem oficiálně ve Spartě. Já jsem mu gratuloval k podpisu, on mě zatím ještě ne, tak čekám, že to přijde (směje se). Psali jsme si také na narozeniny a svátky. Psával jsem mu také, když byl v Žilině, jak se mu daří a tak. Měli jsme spolu klasický kamarádský kontakt.
Poslední otázka je trochu osobnější. Jmenujete se stejně jako první československý prezident. Ptá se vás často někdo na to, jestli je tam nějaká spřízněnost?
Ano, ano. Velmi často na to někdo poukazuje. Z jedné strany je to milé. Doufám, že to jméno nebude problémem a všechno pojede tak, jak má.
Trenére, vítejte ve Spartě, ať se vám daří!

Další novinky