Střelec naší jediné branky hodnotí utkání s Teplicemi
Petr Kamitz má ve Spartě na starosti mladší přípravku dívek WU9. S osmatřicetiletým trenérem jsme se v rozhovoru bavili nejen o týmu WU9, ale i o náboru nových fotbalistek či jeho trenérské dráze.
Jak vypadá aktuální tréninkový režim týmu WU9?
Momentálně se připravujeme dle aktuálních nařízení vlády – kromě hřiště v Satalicích probíhají tréninkové jednotky i v blízkém okolí na hřištích v Miškovicích a Vinoři. Trénujeme dvakrát v týdnu. Pokud by to v dohledné době šlo, tak bychom chtěli zařadit i nějaké zápasy o víkendu. Není to snadné pro nikoho, ale hráčky chodí na tréninky s obrovskou chutí a tréninky tak mají náboj. Hráčky jsou rády, že po dlouhé době individuální přípravy mají možnost využít kolektivu a připravovat se společně na fotbalová utkání se svými vrstevníky.
Na co se v trénincích WU9 u hráček zaměřujete? Jakou máš trenérskou vizi?
V trénincích hlavně učíme fotbal. Chodí k nám děvčata, která začínají s fotbalem úplně od začátku, nikdy ho nehrála a tak se snažíme je zaujmout tak, aby se jim stal právě fotbal sportem číslo jedna. Na začátku se snažíme, aby děvčata míč poslouchal a hlavně se nebála hrát. Rozvoj hráčky je pozvolný, vedeme všechna cvičení tak, aby byla podobná zápasovým situacím a děvčata byla připravena do utkání.
Vize je taková, mít širokou základnou hráček, ze kterých se za 10 – 15 let stanou opory nejen Sparty, ale i národního týmu nebo i dokonce nějakého evropského velkoklubu. Dlouhá léta tu byl fotbal jako ryze chlapecký či mužský sport, ale nyní se mu věnuje čím dál více děvčat. Je to nenáročný sport a hlavně bezpečný ve venkovním prostředí s ohledem na probíhající pandemii koronaviru.
Do Sparty probíhá prakticky stále nábor nových hráček. Řekni nám, prosím, podrobnosti...
Ano, do Sparty probíhá nábor nových hráček celoročně a jednou dvakrát ročně pořádáme náborové akce pro děvčata hlavně přípravkových kategorií. Starší děvčata se nám hlásí také, ale tam již většinou nestíhají vyšším nárokům a požadavkům trenérů a trenérek. Po pandemii se chceme zaměřit hlavně na nábor pro nejmladší přípravkovou kategorii, abychom si rozšířili základnu mladších hráček. Jak je i prezentováno od hlavního metodika FAČR Antonína Plachého a jeho průzkumu, fotbal je bezpečný sport nejen pro kluky, ale i pro děvčata. Protože #holkytaky hrají fotbal!
Případní zájemci se mohou přijít podívat na naše tréninky v pražských Satalicích, kde většina tréninků probíhá pondělí a čtvrtek od 17 hodin, nebo mě mohou kontaktovat telefonicky (774663922) nebo e-mailem (kamitz@seznam.cz). V této době je jistější kontakt předem, jelikož právě z vládních omezeních můžeme trénovat i na hřištích v okolí.
Pojďme více k tvé osobě. Jak vypadá tvá trenérská dráha? Proč jsi začal trénovat, co jsi trénova l před příchodem do Sparty a tak dále...
Již jako malého kluka mě můj táta přivedl do fotbalového klubu v Trutnově, kde jsem strávil téměř celou fotbalovou kariéru. Fotbal má naše rodina v genech, fotbalu se věnovala celá rodina a dále se věnuje mladší generace naší rodiny. Ještě v dorosteneckém věku nás s kamarádem napadlo si udělat trenérskou licenci „C“. Byla to taková příprava, že se v budoucnu vrhneme do trénování.
Léta plynula a v dospělém fotbale jsem již neviděl žádnou motivaci, a tak jsem se po přestěhování do Prahy ozval na inzerát pražského Tempa. Na Tempu jsem začínal u předpřípravky a s týmem jsem vydržel až do starších žáků. Během doby na Tempu jsem absolvoval UEFA B licenci a celkově se vzdělával dál, poznal a potkal mnoho zajímavých kolegů z fotbalového prostředí. Byly to skvělé začátky a Tempo mi dalo velmi mnoho zkušeností, za což jim patří moje DÍKY.
Na konci podzimní sezony v roce 2013 mě oslovil s nabídkou bývalý kolega z Tempa, jenž působil u přípravky na Spartě. Po narození dcery, které jsem se chtěl hlavně věnovat, tak přišla nabídka, kterou jsem chvíli zvažoval. Ale jelikož je Sparta moje srdeční záležitost a taková nabídka se přece neodmítá, ocitl jsem se poprvé ve svém srdcovém klubu - Spartě. Po účinkování na Spartě jsem měl ještě období u starší přípravky na Viktorce Žižkov v roce 2015 a pak jsem si dal od fotbalu na čas pauzu. Věnoval jsem se dceři Natálce a narozenému synovi Filipovi.
Když bylo dceři pět let, vzali jsme ji s manželkou na nábor ACS na Strahov a dohodli se, že zkusíme trénink s děvčaty v Satalicích.. Po nějaké době mě oslovil tehdejší trenér mladší přípravky, zda bych nechtěl pomoci s trénováním, jelikož se během svého studia UEFA B licence dozvěděl o tom, že jsem dříve trénoval. Jenže na to přišel poněkud zajímavě. V době, kdy jsem trénoval na Tempu, mě totiž oslovil hlavní metodik FAČR Antonín Plachý, zda bych mu společně se svým týmem nepomohl s natočením instruktážního videa pro rodiče a děti. V dokumentu, kde vystupují herci, odborníci, bývalí hráči a tehdejší předseda Ivan Hašek, hraji zlého trenéra.
A tak mě nyní noví a možná i stávající trenéři mohou vídat na obrazovkách při školení licencí C a B. Čas od času se stane, že mě třeba někdo pozná – jako například při mém poslední doškolení B-licence, které jsem absolvoval v Ústí nad Labem. Tam mi říkal jeden ze školitelů, zda se neznáme a jestli jsme se někdy neviděli. Když jsme nakonec došli k tomu, že mě vlastně pouští na seminářích pro nové trenéry, tak jsme se zasmáli a pobavili. Ale i po letech je skvělé, že toto video a hlavně obsah pomáhá novým i stávajícím trenérům. Pak to již šlo rychle, schůzka s paní Haniakovou a stal jsem se trenérem nejmladších sparťanek, kde mám v týmu i svou dceru Natálku.
Jaké máš koníčky, civilní zaměstnání? Odkud pocházíš?
Pocházím z Krkonoš, z malé vesnice nedaleko Trutnova, kde jsem strávil dětství, v Trutnově vystudoval Obchodní akademii a nakonec jsem mezi posledními ročníky narukoval na vojnu do Prahy na Pražský hrad. Po roční službě vlasti jsem si našel práci v Praze, potkal manželku a spolu s ní založil rodinu. Jelikož jsem od mala bydlel na vesnici v rodinném domě a v Praze bydlíme v bytě, s dětmi jsme chtěli trávit více času venku a nejen v Praze, začali jsme shánět v blízkém okolí nějaký pozemek s chatou, kde bychom mohli trávit volné chvilky. To se nám podařilo nedaleko Mělníka, kde máme zahradu s malou chatou a kam nyní jezdíme ve volných chvílích odpočívat od shonu všedních dní. Stále je na zahradě co dělat, takže si skvěle odpočinu a přicházím na jiné myšlenky.
Již pátým rokem pracuji v distribučním centru MALL.CZ v oddělení logistiky. Občas je složité vše sladit dohromady, ale i díky rodině a pochopení manželky, to vše jde zvládat. Jelikož fotbal pojme hodně volného času, není čas na další aktivity. Volné chvilky trávím s rodinou, rádi si vyjedeme na kolech, projdeme se někde v přírodě. V zimě mě lákají hory a sníh a tak s dcerou rádi lyžujeme na sjezdovkách. Se synem se mi to zatím nedaří, ambice mám již třetím rokem ho naučit lyžovat, ale okolnosti tomu nepřály a letošní pandemie zarazila veškeré činnosti, takže kluk si na lyžování musí ještě počkat. Tak snad příště.