První společný rok mají za sebou nejmladší sparťané z kategorie U7. Ti sbírali své vůbec první fotbalové zkušenosti. Jak se jim dařilo okomentoval hlavní trenér Jan Lanhaus.
Hráči z U7 zahájili sezonu v srpnu společným soustředěním s U8 a U9 v Blšanech. Během něj, ale i celého podzimu, se navzájem poznali a navázali nová kamarádství. Během sezony odehráli zápasy v pražské soutěži, přípravné duely a také své první turnaje. Startovali například na akci v Drážďanech a Eberswalde či na turnajích partnerských klubů a Fun fáze.
Hráčský kádr U7 v uplynulé sezoně:
Daniel Beneš, Filip Samec, Matyas Hemelík, Umar Magomedov, Jan Kotora, Sebastian Kolaja, Kryštof Zavadil, Antonín Halaburda, Jan Kratochvíl, Sebastian Nápravník, Adam Kroužecký, Dominik Skřivan, Marek Vomáčka.
Více o celé sezoně prozradil hlavní trenér Jan Lanhaus.
Jak hodnotíte sezonu?
Na toto nejde odpovědět jinak než pozitivně, jelikož jsem absolvoval další skvělou část sezony, kde jsme mohli s celým realizačním týmem dělat tu nejlepší možnou aktivitu – rozvíjet a vychovávat malé sparťany.
Které zápasy/akce byste vyzvedl?
V dětském sportovním světě opravdu nejde vyzdvihnout jednu akci či zápas, jelikož všechny jsou důležité, protože jsou součástí tréninkového procesu. Jsme v nejmladší kategorii, tudíž každá akce a zápas pro tyto děti znamená zažít něco poprvé. Ať už to jsou soustředění, zápasy, zahraniční akce, turnaje nebo společné akce ve Fun fázi.
Co vás nejvíc potěšilo?
Asi to, že mám ve svém týmu opravdu skvělé trenéry, kteří na děti působí opravdu fenomenálně a díky tomu jsme si mohli užívat tréninky naplno a předávat pozitivní energii na všechny hráče.
V čem jste viděl největší posun za sezonu u hráčů?
Celkově je známé, že u nejmenších dětí je vidět progres vlastně pořád a pod to bych se podepsal. Každý trénink je vidět posun a nemusí to být zrovna jen ve sportovní části, ale i v samotném chování hráčů. Největší posun vidím celkově v socializaci, která je důležitou složkou k ostatním činnostem. Pokud není dítě ve své komfortní zóně, tak se nemůže zlepšovat.
Kde byly naopak nedostatky?
Nedostatky byly, jsou a budou. V této kategorii bych asi nedostatky nechtěl specifikovat, protože malí sparťánci jsou ve fázi učení a jak se říká, tak chybami se člověk učí.
Chcete ještě něco doplnit?
Chtěl bych poděkovat Všem, kteří se podíleli v tomto roce na vývoji hráčů kategorie U7. Mezi které patří trenéři, hráči, rodiče a další rodinní příslušníci. Dále mojí manželce, která se mnou absolvovala další rok, kde si žiji svůj sen. Často si říkám, že manželství je jako fotbal. Je to týmová hra vyžadující komunikaci, spolupráci a společné překonání překážek. Klíčem k úspěchu je vybudovat důvěru, mít vzájemný respekt, a trpělivost.