Polské týmy sleduji hlavně v evropských zápasech a určitě se toho hodně změnilo oproti mému působení u sousedů. Styl ale mají stále podobný. Trenér Papszun sice od té doby jednou odešel, a poté se vrátil. Jinak však vyznává systém, který stále drží. Co se týče Tomáše Petráška, hrál jsem proti němu za Lechii a pamatuji si, že on tehdy v té obranné trojici vycházel zrovna na mě.
Dalo mi to strašně moc. Předtím jsem působil jen v mládežnických kategorií, ale po příchodu do Polska jsem se hned zařadil do A-týmu. Postupně jsem se posunul i do reprezentace a poté se vrátil do Itálie. Polská liga se může porovnávat s tou českou. Je velmi soubojová, rychlá a fyzická.
Nemyslím si, že jde o těžkou situaci. Jako kapitán jsem byl v horší pozici na začátku, po remíze v Jablonci a prohře v Aktobe. Není to ale jen o mně, v týmu máme i jiné lídry. Jak jste říkal, dokážu vybouchnout, ale chci, aby to zároveň dávalo pozitiva. Když budete jen negativní, může to uškodit celému mužstvu. Snažím se tým nakopnout.
Zápas v Karviné jsme si prohráli sami. Předvedli jsme slabý výkon, takové ve Spartě ukazovat nemůžeme. Teď je to na nás. Máme dva zápasy za sebou, celkově je jich hodně a nemůžeme se zastavovat dlouho u jednoho pokaženého. Hned zítra musíme ukázat, že to byl jen výpadek.
Šlo o těžší moment v této sezoně. První zranění bylo spíše únavové, svalové. To druhé pak nešťastná náhoda, kdy mě trefil protihráč do kotníku. Teď se cítím fajn a doufám, že budu pomáhat týmu nejen mimo hřiště jako v posledních týdnech, ale také na trávníku.








