Bořku, máš za sebou krátké volno, které bylo zapříčiněno dost zvláštním průběhem uplynulé sezony. Jak jsi si odpočinul a těšíš se zpátky do tréninku?
Dovolená byla v jiném termínu než předchozí roky, ale to mi bylo vcelku jedno, termín jsem ani neřešil. Já jsem byl hlavně rád, že máme pár dní volno a poté, co závěr sezony byl v dost náročném tempu, si můžeme trochu odpočinout. Ani bych neřekl, že to volno bylo krátké, co si vybavuji, tak poslední roky jsem dovolenou v létě měl podobně dlouhou. Buď jsem hrál v soutěžích, kde se i přes léto normálně hrálo, nebo jsem po sezoně byl na akcích s reprezentací.
Délka dovolené tedy pro tebe byla v pořádku?
Pro mě osobně to problém nebyl. Už dřív jsem si na sobě vyzkoušel, že takových 10 dní potřebuji, abych si od fotbalu odpočinul a znovu se na něj těšil. Myslím, že to bylo dostačující k nabrání jak fyzických, tak psychických sil. Vyčistit si hlavu je někdy ještě důležitější, než fyzický stav. Poslední dobou bylo zápasů tolik, že za ty dva týdny dovolené se nedalo fyzicky nic ztratit, takže by s nabíráním kondice, které nás teď čeká, neměl být žádný problém.
Po restartu soutěže, kdy se hrálo v rychlém sledu, se úplně přestalo mluvit o vážném zranění achillovky, které jsi prodělal. Jak šlacha snášela náročné zápasové tempo a věnuješ jí stále ještě nějakou zvláštní pozornost?
Tehdy mě dost mrzelo, že se soutěž přerušila a museli jsme do karantény. Ještě, než přišla pauza, tak teprve poslední dva zápasy (proti Baníku v MOL Cupu a na Slavii v lize) jsem konečně cítil, že moje tělo funguje tak, jak má. Dokázal jsem po zápase během dvou dnů kompletně zregenerovat, připravit se na další a absolvovat kompletní týdenní tréninkový proces.
Takže první tři ligová kola tě achillovka pořád limitovala?
Dá se říct, že během celé zimní přípravy jsem s tím měl pořád značné problémy. Kotník mi otékal a celkově to byl pro mě spíš boj než radost z fotbalu. Potom při lize už to bylo při zápasech v pohodě, ale po nich to ještě pořád nebylo ono a omezovalo mě to hlavně v tréninku, kdy třeba 3 dny po zápase jsem měl nějaké drobné potíže a nemohl naplno trénovat. Až po domácím zápase s Ostravou a derby na Slavii jsem konečně cítil, že se to srovnalo a můžu vše dělat jako před zraněním. Většinu těch drobných zranění jsem měl paradoxně na druhé straně těla.
Tým prochází v tomto přestupním období poměrně velkými změnami. Po konci smluv odešlo několik hráčů. Jak vnímáš změny, které se ve Spartě dějí?
Vnímám, že ač ta přestavba může působit dost razantně, minimálně, co se týká počtu, tak necítím takovou nejistotu, která tady byla například před třemi lety, kdy naráz přišlo do týmu deset nových lidí. Tenkrát kolem těchto změn byla spousta otazníků, protože přicházeli do klubu hráči, kteří nebyli tolik známí a nevědělo se, co od nich čekat. Teď mám pocit, že všichni, co ve Spartě jsme, víme navzájem, co od sebe očekávat. Během jara se tady utvořilo jádro týmu, ustálila se sestava, která byla úspěšná a vytvořila pevné základy. Pokud ty základy budou držet, na určitých postech se ten kádr povede zkvalitnit, vytvořit větší konkurenci, tak to vnímám směrem k nové sezoně pozitivně.
