Ahoj Aleši,
u týmu dětí r. 2009 pracuješ již druhým rokem. V letošní sezoně kluci poprvé vyzkoušeli vytížení v žákovské lize, navíc s o rok staršími. Trvale jste také přešli na „velké hřiště“ 7+1. Jak přechod zvládáte a dokáží kluci se soupeři v žákovské lize držet krok?
V drtivé většině zápasů jednoznačně ano. V soutěži se potkáme se staršími soupeři, kteří nás vybičují k nejvyšší možné výkonnosti, i se soupeři, kdy nám stačí relativně málo k tomu, abychom byli úspěšní. Důležité je najít rovnováhu mezi těmito zápasy tak, aby se kluci stále zlepšovali. Přechod na hřiště 7+1 byl pro naše kluky plynulý. Již v kategorii U10 jsme hráli převážně na polovinu hřiště v šesti hráčích.
I proto jste objeli mnoho zahraničních turnajů? Na mezinárodní scéně jste posbírali spoustu úspěchů, kterého vítězství si ceníš nejvíc?
Nejde ani tak o jedno nebo dvě vítězství na mezinárodní scéně. Spíše o celkový projev mužstva a jednotlivců na úrovni, se kterou se v rámci naší kategorie u nás potkáme zřídkakdy. Z tohoto pohledu pak medaile z Františkových Lázní, Töpenu nebo Londýna na plné čáře předčí naše celková sportovní prezentace ve Varšavě.
Všechny v klubu potěšila mimořádně pozitivní zpětná vazba trenérů Arsenalu Londýn, který nás v říjnu pozval do svého tréninkového centra mládeže a uspořádal pro dvě naše kategorie přátelský miniturnaj. My nakonec zaslouženě padli až ve finále, právě s Arsenalem. Celý výlet byl obrovským kulturním zážitkem pro celou naši výpravu.
V čem byla návštěva akademie Arsenalu kulturním zážitkem?
Celkový přístup všech zaměstnanců Arsenalu byl velmi přátelský, maximálně profesionální a z pohledu celkové kultury fotbalu neobyčejný. Arsenal uzavřel na celý den jedno ze svých tréninkových center mládeže, aby pro nás zorganizoval přátelské zápasy turnajovým formátem. Dokonce přistoupil na naše podmínky ohledně požadované hrací doby. Každý, kdo vstoupí dovnitř areálu, dostane na krk kartu, která ho v rámci jeho návštěvy opravňuje k určitému pohybu v areálu. Někam smí jen trenéři, někam hráči. Rodiče se smí pohybovat také jen ve vymezených prostorech. Na celkový průběh dohlíželo mnoho zaměstnanců, včetně toho, že aktivně hlídali rodiče, aby nekřičeli na někoho na hřišti nebo se nechovali dle pravidel akademie. Jakýkoliv pokus o fandění nebo verbální podporu kohokoliv je zastaven. Utkání pískali vynikající rozhodčí, kteří hráče zároveň vzdělávali v tom, čím se provinili proti pravidlům. Finálový zápas mezi Spartou a Arsenalem sledovalo 21 trenérů z celé akademie, včetně šéfa Pera Mertesackera.
Jaký zápas byl pro vás v průběhu podzimní části nejtěžší?
V žákovské lize jsme sehráli nejtěžší a zároveň nejhezčí utkání na Složišti s o rok starším Dynamem ČB. Hráči soupeře byli po všech stránkách výborně připraveni a celý zápas byl z mého pohledu velmi kvalitní. Vyjma ligy žáků pak určitě obě derby se Slavií, které jsme odehráli jako přípravné zápasy. Vůbec nejtěžším oříškem byl jednoznačně Anderlecht Brusel, kterého ve Varšavě nikdo neporazil a všichni hráči soupeře byli celkově úžasní. Ve Varšavě jsme sehráli mnoho těžkých zápasů, například s Juventusem Turín, Manchesterem United nebo Legií Varšava. Pravidelně se konfrontujeme i s Herthou Berlín a Bayernem Mnichov, což bývají také velmi kvalitní zápasy.
Existuje něco, co tvoje hráče zdobí nebo v čem jsou jiní než předchozí?
Vážím si toho, že všichni kluci jsou velmi soutěživí, nejsou přesycení úspěchy z mladší přípravky a zmíním-li Jelínkovu (PhDr. Marián Jelínek Ph.D., pozn. redakce) „nažranou lvici, kterou máte donutit lovit.“, tak v současné chvíli pracuji s dětmi, které jsou „nenažrané“. Což samo o sobě vytváří skvělé podmínky pro rozvoj všech hráčů.
Co vás čeká v jarní části sezony?
V prvních třech měsících budeme převážně trénovat i hrát přípravná utkání v prostředí našeho tréninkového centra mládeže, kde v zimních měsících využíváme nafukovací halu s umělou trávou. Naším cílem je nezatěžovat rodiče, hráče ani nás trenéry v těchto měsících neuváženým cestováním za halovými turnaji. Naopak využijeme potenciál našeho areálu. Po soustředění, které absolvujeme na konci března v Nymburce, nás čeká celá řada velkých turnajů a rozjede se také žákovská liga. Budeme se účastnit prestižních mezinárodních turnajů, jako je This is my Sen v Trenčíně, MiniEuro ve Františkových Lázních a navštívíme i další velké turnaje v Česku.
Jaká nejpříjemnější vzpomínka Ti za podzimní část naskočí jako první?
Marně pátrám v paměti… Celý podzim jsem si s týmem velmi užil. Díky všem, kteří jsou jeho součástí. Trenérům Tomášovi a Markovi. Všem dalším lidem ze Strahova i rodičům našich dětí. Všichni přispívají k tomu, aby prostředí výchovy dítěte ve sportovce bylo co možná nejlepší.
Už jsem si vzpomněl. Dva krásné momenty by se našly. Vyrovnávací branka ve finále turnaje ve Františkových Lázních s Herthou Berlín, která padla v nastavení a následná radost všech hráčů. Celý ten moment byla ukázka obrovské vůle hráčů a ukázala charakter mužstva. Pro tyhle momenty všichni fotbal hrajeme a sledujeme. Já osobně jsem byl ještě hodně na měkko, když se náš hráč vešel jako nejlepší útočník do Dream Teamu turnaje ve Varšavě v konkurenci hráčů Anderlechtu Brusel, Juventusu Turín, Manchesteru United, RB Salzburg a dalších velkoklubů.
Děkuji
