Všichni jsme drželi pohromadě

Asi nejsilnější vzpomínka je tleskající Letná, když jsme prohrávali s Villarealem. To je asi nejsilnější věc, která se mi vybaví. Trochu mě to překvapilo, ale je fakt, že jsme za sebou měli slušný zápas a skvělou cestu pohárem. Jen nám odešlo to štěstí, které jsme měli předtím. Byl jsem rád, že nám lidi dali takhle najevo, co to pro ně znamená. I pro nás to znamenalo moc, to se třeba už nemusí nikdy povést.

Dobře jsme se sešli a jak jsem už říkal, často se k nám přiklonilo štěstí. Ale ten tým byl opravdu dobrý, na hřišti jsme fungovali jako jedna parta, drželi jsme spolu. To byl hlavní faktor.

Přitom jsme tam měli dost šancí, nakonec nám neuznali regulérní gól. Ale možná nám to i pomohlo, vyhecovalo nás to tu skupinu pak zvládnout.

Kdyby nám to někdo řekl, že kolo před koncem skupiny už budeme mít jistý postup, tak bychom nevěřili. Bylo to až zarážející, byli jsme trošku v šoku. Rozhodně jsme nečekali, že to takhle půjde.

Tehdy to byl jeden z nejlepších týmů v Rusku. Chtěli jsme někoho atraktivnější, ale zase jsme doufali, že ještě nebudou rozehraní a bude to výhoda pro nás. To se asi při zpětném pohledu potvrdilo. Rozhodně to ale nebylo nic lehkého.

V prvních dvaceti minutách jsme přečkali spoustu jejich vyložených šancí, Čibi zachytal výborně. V poločase to bylo 0:0 a nám to vlilo novou krev. Říkali jsme si, že teď už to zvládneme. Nakonec z toho byl výsledek 3:0. Druhá půle, obzvlášť po gólu, už od nás byla klidná. Oni znervózněli a dopadlo to, jak to dopadlo.

Bořek mi nádherně přihrál, já šel do náběhu z vápna a stačilo nastavit hlavu. Pro mě už to bylo snadné, hlavní roli odvedl Bořek.

Bylo tam hodně velkých hráčů, Čibi, Bořek, Matějda, Lafi, Kovi, Vašon. Nemá smysl říkat jednoho, celý ten tým fungoval skvěle.

Jasně, to už bylo zvučné jméno. Na to už se připravuje trošku jinak než Krasnodar. Nemáš v tu chvíli už co ztratit, jdeš do toho úplně s čistou hlavou. S Krasnodarem od nás lidé čekali, že bychom měli něco uhrát. Proti Laziu už to všichni brali tak, že Italové jsou jasný favorit a niko nečekal, že postoupíme. My jsme chtěli udělat maximum pro dobrý výsledek a to se nakonec povedlo.

Byl to jeden z nejhezčích gólů, které jsem kdy dal. Ve dvanácté minutě půlka stadionu zvedla choreo a možná tak část fanoušků ani neviděla gól. Snad ještě někdy takový gól dám.

Věděli jsme, že to bude hodně těžké, ale doufali jsme, že gól bychom dát mohli. Na začátku zápasu měli první dvě šance, Čibi nás podržel. Bůhví, jak by to vypadalo, kdyby oni dali první gól. A pak už se stalo to, co se stalo a to je i zaskočilo.

K fotbalu to patří, musíte si užít to, čeho dosáhnete. Kvůli tomu to hrajete, abyste si pak užili tu radost. Bylo to úžasné.

Rozhodně ano. Škoda, že jsme dobře rozjetou sezonu nedotáhli k titulu. V Evropě jsme odehráli hodně zápasů a stálo nás to dost sil, ale stálo to za to.

Venku jsme hráli 1:2, to byl docela slušný výsledek. Doma jsme ale nastoupili v hodně skládané sestavě kvůli zraněním a kartám, já hrál na stoperu, prakticky kdo mohl hrát, tak hrál. To byla škoda, ale i tak jsme si do zápasu věřili. Villareal měl ale takové kvality, že každou naší chybu dokázal potrestat.

Všichni jsme jeli na jedné lodi, všichni odváděli sto procent. Vždycky to musí být tak, že trenér a tým je jedna parta, nikdy to není jen zásluha hráčů. Obě dvě části toho týmu do toho musí dát maximum a pak se může povést něco takového.

Vyšlo naštěstí aspoň hezky počasí, takže jsem byl většinou se syny na zahradě. Pořád jsme si kopali a trávili jsme hodně času spolu. Takže z tohoto pohledu to bylo vlastně fajn. Jediné štěstí, že tu zahradu máme, jinak nevím, co bych vlastně dělal.

Samozřejmě se těším na zápasy, až to zase začne. Už mi to chybí, asi každému fotbalistovi už se stýská.