Sparta dokazuje, že umí přivést kvalitní zahraniční hráčky – Kylie Strom byla vyhlášena Osobností ligy 2017/18, Christina Burkenroad okupuje přední příčky tabulky střelkyň a Schuyler DeBree byla na podzim nejvytíženější sparťankou.
Cestu Sparty v zimním přestupovém období následovaly i jiné kluby – Slovácko přivedlo Američanku a Jihokorejku, Slavia podepsala mimo jiné Bosňanku a Chilanku a Lokomotiva Brno angažovala hráčky z Kanady, Spojených států či Japonska. Jarní část ligové soutěže bude tedy opravdu mezinárodní.
Caity, popiš nám, prosím, svou dosavadní fotbalovou kariéru.
S fotbalem jsem začala, když mi byly čtyři roky. Můj táta býval brankářem, hrál fotbal pro radost a byl tím, kdo mě a mou sestru k fotbalu přivedl. Fotbal jsem si naprosto zamilovala a trvá to až doteď. Když se má rodina přestěhovala do Texasu, začala jsem hrát za místní klub. Zde jsem byla velmi úspěšná, třikrát jsme vyhráli národní šampionát.
Potom jsem šla na vysokou školu, čtyři roky jsem oblékala dres Texas Tech University. Školu jsem úspěšně dokončila, mám diplom z Exercise Sport Sciences (obdoba vystudované FTVS v ČR – pozn. red.). No a po škole jsem skočila rovnýma nohama do profesionálního fotbalu. Nejdříve jsem hrála dva roky za Houston Dash americkou nejvyšší soutěž NWSL. A následně švédskou 1. ligu za Mallbackens. Teď jsem ráda za angažmá ve Spartě a jsem připravena zanechat tu stopu.
Proč ses rozhodla jít hrát fotbal do Evropy?
Jedním z hlavních důvodů je nasbírat další zkušenosti. Přijít hrát do Evropy a poznat zdejší soutěže a herní styly, to je moře zkušeností. A jsem toho názoru, že nasbírané zkušenosti ze mě mohou udělat lepší fotbalistku.
Pověz nám více o tvém přestupu do Sparty, jsi nadšená?
Z příchodu do Sparty jsem velmi nadšená, je to prestižní klub. Mým hlavním cílem je zde na hřišti nechat všechno, obětovat se pro tým. Rozhodně tu chci zanechat pozitivní stopu.
My tady máme takovou zvláštnost. V Česku vždycky nováček ve svém prvním zápase navlékne kapitánskou pásku. Jak ses cítila a co jsi tomu říkala, když jsi v přípravě proti Turbine Potsdam nastoupila jako kapitán, navíc rovnou proti tak slavnému klubu...
Nebudu lhát, byla jsem totálně zmatená, když mi dali pásku. (směje se) Absolutně jsem netušila, že bych mohla být kapitán. Ale byla jsem tím poctěna. V Americe nic podobného nemáme, nic podobného jsem ještě nezažila, takže jsem byla fakt překvapená, prostě perplex. No a z duelu s Postupimí jsem byla nadšená, věděla jsem, že to je silný tým. A že budu muset předvést dobrý výkon. Vždy, když hraji zápas, ať už s kapitánskou páskou nebo bez, snažím se odvést 110 % pro tým.
Jaký post na hřišti vlastně preferuješ? Proti Turbine Potsdam jsi hrála střed zálohy, s MTK Budapešť a Wolfsburgem jsi operovala na kraji záložní řady…
Řekla bych, že můj oblíbený post je ve středu zálohy. Mám ráda, když se můžu pohybovat všemi směry a mám určitou svobodu. Jsem technicky dobře vybavená hráčka, umím dobře oběma nohama a také dokáži dobře číst hru, takže si myslím, že jsem nejlepší uprostřed. Ale samozřejmě dokáži zahrát všude v záloze. Ráda budu hrát tam, kde mě tým bude potřebovat.
Narodila ses v Tampě, potom hrála i ve Švédsku… Co ty a hokej? Dost lidí v Česku má Tampu spojenou s NHL…
Nejsem žádná velká hokejová fanynka. Když jsem žila na Floridě, na zápas Tampy Bay Lightning jsem šla asi jednou. Pořádně ani neznám hokejová pravidla. (směje se) Ale jinak ráda chodím na sporty jako divák.
A co děláš ve volném čase, když zrovna nehraješ fotbal?
Pracuji na svém dalším vzdělání. Mám vizi, že po skončení fotbalové kariéry si vzdělání ještě doplním. Teď studuji online, mám různé lekce. Ráda bych se jednou stala fyzioterapeutkou a pracovala u nějakého sportovního týmu.
Kdo je tvým oblíbeným fotbalistou?
Lionel Messi. Vždy jsem byla fanynkou jeho „magických“ kousků na hřišti. A hraje také za můj oblíbený tým, což je Barcelona.
Když jsem si na tebe dělal rešerše, narazil jsem na věc, která mě zaujala. Nechala ses slyšet, že se ti líbí život v Evropě, jeho „jednoduchost“. Prozraď nám, prosím, více…
Ano, je to pravda, pobývání v Evropě si užívám. Přijde mi, že jste tu spokojenější s tím, co máte, více si život užíváte. V Americe je to samá honba za něčím, člověk tam vlastně nikdy nedosáhne štěstí, protože furt kouká dál, co bude. V Evropě jsem narazila na lidi, co to tak nemají – a jsou klidnější.
Na závěr pár rychlých dotazů. Oblíbený zpěvák, zpěvačka?
Kanadský rapper Drake.
Oblíbená kniha?
Teď nedávno jsem četla skvělou knihu „How Champions Think“, kterou napsal Dr. Bob Rotella. (Název knihy by se dal přeložit jako „Jak přemýšlí vítězové – je o psychologii ve sportu a v životě – pozn. red.)
A oblíbené jídlo?
Preferuji italskou kuchyni.
Cestu Sparty v zimním přestupovém období následovaly i jiné kluby – Slovácko přivedlo Američanku a Jihokorejku, Slavia podepsala mimo jiné Bosňanku a Chilanku a Lokomotiva Brno angažovala hráčky z Kanady, Spojených států či Japonska. Jarní část ligové soutěže bude tedy opravdu mezinárodní.
Caity, popiš nám, prosím, svou dosavadní fotbalovou kariéru.
S fotbalem jsem začala, když mi byly čtyři roky. Můj táta býval brankářem, hrál fotbal pro radost a byl tím, kdo mě a mou sestru k fotbalu přivedl. Fotbal jsem si naprosto zamilovala a trvá to až doteď. Když se má rodina přestěhovala do Texasu, začala jsem hrát za místní klub. Zde jsem byla velmi úspěšná, třikrát jsme vyhráli národní šampionát.
Potom jsem šla na vysokou školu, čtyři roky jsem oblékala dres Texas Tech University. Školu jsem úspěšně dokončila, mám diplom z Exercise Sport Sciences (obdoba vystudované FTVS v ČR – pozn. red.). No a po škole jsem skočila rovnýma nohama do profesionálního fotbalu. Nejdříve jsem hrála dva roky za Houston Dash americkou nejvyšší soutěž NWSL. A následně švédskou 1. ligu za Mallbackens. Teď jsem ráda za angažmá ve Spartě a jsem připravena zanechat tu stopu.
Proč ses rozhodla jít hrát fotbal do Evropy?
Jedním z hlavních důvodů je nasbírat další zkušenosti. Přijít hrát do Evropy a poznat zdejší soutěže a herní styly, to je moře zkušeností. A jsem toho názoru, že nasbírané zkušenosti ze mě mohou udělat lepší fotbalistku.
Pověz nám více o tvém přestupu do Sparty, jsi nadšená?
Z příchodu do Sparty jsem velmi nadšená, je to prestižní klub. Mým hlavním cílem je zde na hřišti nechat všechno, obětovat se pro tým. Rozhodně tu chci zanechat pozitivní stopu.
My tady máme takovou zvláštnost. V Česku vždycky nováček ve svém prvním zápase navlékne kapitánskou pásku. Jak ses cítila a co jsi tomu říkala, když jsi v přípravě proti Turbine Potsdam nastoupila jako kapitán, navíc rovnou proti tak slavnému klubu...
Nebudu lhát, byla jsem totálně zmatená, když mi dali pásku. (směje se) Absolutně jsem netušila, že bych mohla být kapitán. Ale byla jsem tím poctěna. V Americe nic podobného nemáme, nic podobného jsem ještě nezažila, takže jsem byla fakt překvapená, prostě perplex. No a z duelu s Postupimí jsem byla nadšená, věděla jsem, že to je silný tým. A že budu muset předvést dobrý výkon. Vždy, když hraji zápas, ať už s kapitánskou páskou nebo bez, snažím se odvést 110 % pro tým.
Jaký post na hřišti vlastně preferuješ? Proti Turbine Potsdam jsi hrála střed zálohy, s MTK Budapešť a Wolfsburgem jsi operovala na kraji záložní řady…
Řekla bych, že můj oblíbený post je ve středu zálohy. Mám ráda, když se můžu pohybovat všemi směry a mám určitou svobodu. Jsem technicky dobře vybavená hráčka, umím dobře oběma nohama a také dokáži dobře číst hru, takže si myslím, že jsem nejlepší uprostřed. Ale samozřejmě dokáži zahrát všude v záloze. Ráda budu hrát tam, kde mě tým bude potřebovat.
Narodila ses v Tampě, potom hrála i ve Švédsku… Co ty a hokej? Dost lidí v Česku má Tampu spojenou s NHL…
Nejsem žádná velká hokejová fanynka. Když jsem žila na Floridě, na zápas Tampy Bay Lightning jsem šla asi jednou. Pořádně ani neznám hokejová pravidla. (směje se) Ale jinak ráda chodím na sporty jako divák.
A co děláš ve volném čase, když zrovna nehraješ fotbal?
Pracuji na svém dalším vzdělání. Mám vizi, že po skončení fotbalové kariéry si vzdělání ještě doplním. Teď studuji online, mám různé lekce. Ráda bych se jednou stala fyzioterapeutkou a pracovala u nějakého sportovního týmu.
Kdo je tvým oblíbeným fotbalistou?
Lionel Messi. Vždy jsem byla fanynkou jeho „magických“ kousků na hřišti. A hraje také za můj oblíbený tým, což je Barcelona.
Když jsem si na tebe dělal rešerše, narazil jsem na věc, která mě zaujala. Nechala ses slyšet, že se ti líbí život v Evropě, jeho „jednoduchost“. Prozraď nám, prosím, více…
Ano, je to pravda, pobývání v Evropě si užívám. Přijde mi, že jste tu spokojenější s tím, co máte, více si život užíváte. V Americe je to samá honba za něčím, člověk tam vlastně nikdy nedosáhne štěstí, protože furt kouká dál, co bude. V Evropě jsem narazila na lidi, co to tak nemají – a jsou klidnější.
Na závěr pár rychlých dotazů. Oblíbený zpěvák, zpěvačka?
Kanadský rapper Drake.
Oblíbená kniha?
Teď nedávno jsem četla skvělou knihu „How Champions Think“, kterou napsal Dr. Bob Rotella. (Název knihy by se dal přeložit jako „Jak přemýšlí vítězové – je o psychologii ve sportu a v životě – pozn. red.)
A oblíbené jídlo?
Preferuji italskou kuchyni.
