Dvorana slávy

Když mu bylo 19 let, do Sparty si jej vybral trenér Ježek s jeho tehdejším asistentem Dušanem Uhrinem. Během tří hráčských štací na Letné získal celkem 7 ligových titulů a zažil památný nultý ročník v Lize mistrů, kde se Sparta zastavila až těsně před branami finále. Několik let po konci hráčské kariéry hráče se na Letnou vrátil jako asistent trenéra a získal tři mistrovské tituly. V sezoně 2013/2014 získal titul se Spartou i jako hlavní trenér. Má zkušenosti z trenérských štací v Austrálii, či u českého výběru do 21 let.

Při svém prvním působení ve Spartě přispěl Václav Pilát k premiérovému titulu v roce 1912. V první světové válce byl těžce zraněn, prodělal sedm operací a dokázal se vrátit na hřiště. Stal se jedním z nejdůležitějších hráčů období „Železné Sparty“. Bývá označován jako vynálezce „české uličky“ a první kanonýr Sparty. Rudý dres oblékal do roku 1923 a celkem v něm oslavil pět titulů. Ve 443 zápasech dal 323 gólů. V roce 1969 spolu s Karlem „Káďou“ Peškem provedl čestný výkop při otevření zrekonstruované Letné.

Václav Vrána přišel do Sparty v roce 1963 a brzy se zařadil do základní sestavy tehdy výtečného mužstva. Do roku 1971 odehrál za klub 156 ligových zápasů a v nich vstřelil 24 gólů. Během svého působení ve Spartě získal dva ligové tituly.

Arnošt Pazdera hájil sparťanské barvy patnáct let. Počtem sehraných zápasů stojí hned za Káďou, Seneckým, Maškem, F. Chovancem a Bergrem. Svými výbornými výkony se v padesátých letech prosadil i v reprezentaci. V letech 1952 a 1954 získal se Spartou titul mistra a i když nikdy nebyl střelcem typu Maška či Grigy, tak konto soupeřů Sparty zatížil 114 góly.

Mnoho skvělých hráčů oblékalo v minulosti sparťanský dres, ale jen jeden jediný získal ocenění „Sparťan století“. V letech 1960 - 1969 sehrál Andrej Kvašňák v rudém dresu 433 zápasů, z toho 202 ligových a vstřelil 299 gólů, z nichž 65 bylo v bojích o body. Proslul jako výtečný záložník a nebezpečný hlavičkář. V roce 2013 po něm byla pojmenována hlavní tribuna Generali Česká pojišťovna Areny – Tribuna Andreje Kvašňáka.

Patřil k největším kanonýrům a nejúspěšnějším hráčům ve 30. letech 20. století. Byl znám výtečnou technikou ovládání míče, křížnými přihrávkami i střeleckým uměním. V letech 1931–1941 sehrál za Spartu 415 zápasů, z toho 187 ligových a vstřelil 388 gólů, z nichž 162 bylo ligových. Mimo to byl i nejlepším střelcem italského světového šampionátu v roce 1934.

Legenda českého fotbalu a jeden z vůbec nejslavnějších hráčů historie Sparty odehrál v rudém dresu za svou kariéru 677 zápasů a dal v nich 406 branek. Se Spartou získal dva mistrovské tituly v letech 1965 a 1967. Kromě působení ve Spartě patří mezi největší úspěchy jeho kariéry stříbrná medaile z mistrovství světa v Chile v roce 1962. Václav Mašek v 90. letech také dva roky působil jako prezident Sparty. V současnosti je předsedou Nadačního fondu Sparty, který pomáhá bývalým hráčům v nouzi.

Bývalý vynikající hráč spojil svůj fotbalový život především s pražskou Spartou. V jejím dresu získal 8 ligových titulů a třikrát vyhrál Československý pohár. Kromě bohaté sbírky úspěchů se Spartou se také pyšní dvěma tituly s PSV Eindhoven, s nímž vyhrál také dvakrát Nizozemský pohár. Po konci hráčské kariéry ve Spartě působil v klubu také jako trenér, generální sportovní manažer či prezident. Mezi jeho trenérské úspěchy patří dvě prvenství v české lize se Spartou a téměř čtyři roky dlouhé angažmá u českého národního týmu, s nímž se zúčastnil Mistrovství Evropy v roce 2000.

Sparťanský ostrostřelec, který v rudém dresu odehrál celkem 458 zápasů, v nichž vstřelil 201 gólů. Na Letné strávil jako hráč 11 let, během kterých vyhrál jeden titul. Prvoligový tým Sparty vedl také jako trenér, ale především odvedl obrovský kus práce jako vedoucí celého mládežnického úseku i jako dlouholetý trenér prvoligového dorostu. Jako vedoucí sparťanské mládeže se podílel na výchově budoucích reprezentantů, například Tomáše Skuhravého, Petra Gabriela, Jiřího Novotného a dalších. V této vedoucí roli se stal velmi uznávanou osobností.

Byl tvůrcem hry a motorem většiny sparťanských akcí té doby. Novináři a fotbaloví odborníci o něm mluvili jako o nejlepším československém fotbalistovi osmdesátých let. Majitel titulů ze sezón 1984 a 1985 odehrál za Spartu 331 utkání a vstřelil 96 gólů. Působil zde šest let a nesmazatelně se zapsal do historie Sparty. Jeho výjimečný herní projev byl lákadlem, kvůli kterému chodili fanoušci do ochozů letenského stadionu. Výrazně se podepsal i na prvenství národního mužstva v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě.

Sportovní univerzál, který kromě fotbalu hrával na vrcholové úrovni také lední hokej. Zlaté časy nejen pro „Káďu“, ale celou Spartu nastaly po skončení první světové války. Bilance této "doby železné" patří do říše snů. V letech 1920 - 1923 sehrála Sparta padesát mistrovských utkání, v nichž získala plný počet sto bodů při skóre 230:40. „Káďa“ byl hvězdou týmu a obdivovala ho celá Evropa. Vynalezl například obranný skluz a Sparta s ním v čele vyhrávala.

Fotbalový idol konce 60. let a jeden z největších fotbalových talentů československého fotbalu všech dob. Hrál za Spartu v letech 1966 až 1975. S ligovým fotbalem začínal v 17 letech po boku Andreje Kvašňáka a Václava Maška. O rok později se dočkal i debutu v národním týmu. Jako hráč byl proslulý svou rychlostí a technikou s míčem.

Bývalý univerzál Sparty a československé reprezentace, který na Letné působil osm let. Byl proslulý svou důraznou, ale čistou hrou i velkou všestranností. Říkalo se mu dělník fotbalového hřiště. Uměl bránit i útočit, přihrávat, střílet a ovládat tempo hry. Ve Spartě oslavil dva mistrovské tituly a prvenství ve Středoevropském i Československém poháru. Celkem má v rudém dresu na kontě 351 zápasů a 77 gólů.

Jeden z nejslavnějších fotbalistů historie Sparty nastupoval v rudém dresu ve dvou obdobích. Nejprve na začátku své kariéry zde působil devět let a vyhrál šest titulů pro mistra ligy. V roce 1990 odešel do francouzského Štrasburku, odkud po 4 letech přestoupil do Japonska. Po dvou letech v Asii se vrátil do Sparty, se kterou získal další dva tituly. Po ukončení kariéry se stal trenérem, má za sebou angažmá ve Spartě, u národního týmu, ale i v zahraničí. Chvíli působil také v roli šéfa Fotbalové asociace.

Absolutní rekordman v počtu získaných titulů v dresu Sparty. Celkem tento vynikající obránce získal v rudém dresu 14 titulů. Celkem nastoupil za 16 let ve 366 ligových zápasech, ve kterých vstřelil 31 branek. První titul se Spartou získal ve věku 17 let a poslední ve 33 letech. Poté se vydal na první zahraniční angažmá do Ruska, kde nastupoval dvě sezony za Rubin Kazaň. Po návratu z Ruska hrál druhou ligu v Mostě, následně hostoval v Blšanech. Poslední dva roky jeho profesionální kariéry strávil ve slovenském Ružomberoku a v české druhé lize na Dukle. Kariéru ukončil ve 39 letech.

Vyhlášený gólostroj, který za svou kariéru ve Spartě získal 11 mistrovských titulů. Čtyřikrát se stal Králem střelců české ligy a celkem v dresu Sparty vstřelil 275 branek. Mezi nejslavnější momenty jeho kariéry patří rozhodující branka v zápase nultého ročníku Ligy mistrů v roce 1991, kdy Sparta na Letné porazila 1:0 FC Barcelona. V roce 1996 si díky hostování v FC Kaiserslautern vyzkoušel i německou Bundesligu. Po konci hráčské kariéry byl asistentem několika trenérů Sparty.

Další z hrdinů památného zápasu s FC Barcelona. Petr Kouba tehdy v bráně vychytal čisté konto a měl tak velký podíl na tomto historickém úspěchu. Se Spartou opanoval 5 ligových titulů a mezi jeho největší úspěchy patří stříbro z Mistrovství Evropy v roce 1996 v Anglii, kde český národní tým padl až v prodloužení finále s Německem, či ocenění pro Fotbalistu roku 1993. Po několika sezonách na Letné hrál také ve španělském Deportivo La Coruňa nebo německém Kaiserslauternu.

První zahraniční hráč, který kdy oblékl rudý dres. Do Sparty přišel v roce 1930 a získal s ní dva ligové tituly. V roce 1935 po boku Oldřicha Nejedlého přispěl svými góly k vítězství ve Středoevropském pohár.

Vynikající sparťanský stoper oblékal rudý dres v letech 1964 – 1969, sehrál v něm 278 zápasů a oslavil dva mistrovské tituly. Za národní mužstvo nastoupil v 19 utkáních. Po ukončení hráčské kariéry se stal asistentem trenérů Navary, Uhrina, Krause i Hložka a staral se také o sparťanské žáky a dorostence.

Majitel dvou ligových titulů se Spartou. Na Letné působil 10 let a celou dobu byl její oporou v bráně. Celkem má v brance Sparty odchytáno 442 utkání. V dobách své hráčské kariéry byl postrachem útočníků soupeře při soubojích ve vápně díky své silné postavě a odvaze při sbírání centrovaných míčů. Klíčovým hráčem Sparty byl také při tradičních zimních zaoceánských výpravách. Je ligovým rekordmanem v počtu minut bez obdržené branky (1017 minut).

Dlouholetý pilíř sparťanské obrany a kapitán, který vynikal pracovitostí a houževnatostí. Za Spartu nastupoval v letech 1965 až 1979 a celkem má na kontě 658 utkání. V roce 1967 získal svůj jediný ligový titul, k němuž přidal dvakrát vítězství v Československém poháru. Se Spartou zažil semifinále Poháru vítězů poháru i jediný sestup do druhé ligy v historii klubu v roce 1975.

Vlasta Burian se do povědomí veřejnosti zapsal především jako vynikající herec a světový komik, kterého můžeme dodnes pravidelně vídat ve filmech z období první republiky. Do srdcí všech sparťanů se ale dostal jako král brankoviště. Kariéru brankářskou kombinoval s kariérou hereckou. Diváci tehdy povětšinou neměli ani tušení, že ještě před chvílí hájil branku fotbalové Sparty. Kvůli požáru stadionu není zcela jisté, v jakých letech Burian branku Sparty hájil. Nejčastěji se uvádějí léta 1914–1917 a 1920–1924.

Z politických důvodů se Jakub Ruml mohl věnovat fotbalu až po roce 1989. Do Sparty přišel o pět let později. Stal se šéftrenérem mládeže, později sekretářem mládeže. Podílel se na rozvoji stovek fotbalistů a fotbalistek. Ve Spartě působil do roku 2020, kdy byl uveden do Dvorany slávy.

Do Sparty přišel v roce 1991. Krátce poté se stal hlavním pořadatelem domácích zápasů. V této funkci zažil neuvěřitelných 729 zápasů, tím posledním bylo vítězné 300. derby. Vedle této role zastával až do sezony 2021/22 funkci manažera stadionu. Do Dvorany slávy byl uveden v roce 2021.

Ač sám fotbal na vrcholové úrovni nikdy nehrál, trenérské schopnosti a úspěchy udělaly z Václava Ježka jednu z nejslavnějších postav v historii nejen Sparty, ale celé československé kopané. V roce 2001 byl vyhlášen nejlepším domácím fotbalovým trenérem dvacátého století. Se Spartou získal šest mistrovských titulů.

Jaroslav Bartoň přišel do Sparty v polovině ročníku 1968/69. Přispěl k vítězství v Československém poháru v roce 1972 a následné cestě až do semifinále Poháru vítězů pohárů v ročníku následujícím. Rudý dres oblékal pět let a v 196 zápasech nastřílel 87 gólů. Dlouhá léta se stará o chod Staré gardy.

Hokejovým světem uznávaný rozhodčí, později i významnými zahraničními osobnostmi respektovaný fotbalový funkcionář a od roku 1996 vážený mezinárodní sekretář Sparty se narodil ve Zlíně 4. září roku 1927. Rudolfa Baťu znal celý fotbalový svět. Kdykoliv hrála Sparta zápas v rámci evropských pohárů, neexistoval snad žádný klub, ve kterém by neměl známé či kamarády. A všichni jej uznávali a respektovali.

Trenér Dušan Uhrin starší byl uveden do Dvorany slávy Sparty v sezoně 2009/2010. Je pětinásobným držitelem ocenění Trenér roku a členem Síně slávy českého fotbalu. Jako trenér dovedl Spartu ke třetímu místu v nultém ročníku Ligy mistrů a s českou fotbalovou reprezentací dosáhl stříbrných medailí na Mistrovství Evropy 1996 v Anglii.

Vladimír Táborský působil jako hráč ve dvou obdobích a získal zde jeden titul pro mistra ligy a především zažil několik památných bitev v Poháru mistrů evropských zemí a v Poháru vítězů pohárů. Má na kontě také 19 startů v Československé reprezentaci. Po konci hráčské kariéry působil na Letné také jako asistent a později i jako hlavní trenér. Jako hlavní trenér má za sebou i několik angažmá v řeckých klubech.

Václav Čermák byl lékařem fotbalové Sparty od roku 1966. O pět let později bylo v blízkosti hlavní tribuny zřízeno zdravotní středisko, které se pod jeho vedením stalo základem péče o vrcholové sportovce. Václav Čermák působil v letech 1974 - 1991 i u čs. reprezentace. Nejprve u týmu do 23 let a od roku 1982 u prvního mužstva. V roce 1990 se zúčastnil i mistrovství světa v Itálii. Během svého působení na Letné nebyl jen lékařem. V roce 1990 dokonce Spartu sám krátce vedl.

Uznávaná sportovní fyzioterapeutka, lékařka a mnohaletá duše sparťanského stadionu. Paní Vrbická na Letné nepřetržitě pracuje od prosince 1975, kdy do tehdy druholigové Sparty přišla z pozice vedoucí rehabilitačního oddělení Nemocnice pod Petřínem. Kromě péče o fotbalisty Sparty také současně vykonávala mezi lety 1984-1994 post fyzioterapeuta u českých tenisových výběrů pro Fed Cup. Od svého začátku na Letné také byla součástí realizačního A-týmu Sparty při zápasech UEFA až do roku 2006.

Hlavní tajemník Sparty, který v klubu prožil více než 30 let. Od roku 1943 také aktivně nastupoval za sparťanský dorost. V roce 1983 se podílel na organizaci oslav 90. letého výročí založení klubu.

O sparťanské dědictví se mezi lety 1989 až 2023 staral Václav Boreček, který v mládí sám aktivně hrál fotbal. Díky své pečlivosti a pracovitosti se mu podařilo uchovat až do dnešních dnů cenné archivní materiály. Sám byl pamětníkem téměř osmi desetiletí vzestupů i pádů klubu svého srdce. V roce 2019 byl Václav Boreček oceněn za celoživotní přínos Cenou Dr. Václava Jíry. Ta se uděluje osobnostem, které se významně zasloužily o rozvoj českého fotbalu.

Lenka Boušková pracuje ve Spartě na rozvoji mladých fotbalistů od roku 1990 jako sociálně-organizační pracovnice. Díky její obětavé práci může klub vychovávat řadu hráček a hráčů, kteří dělají dobré jméno nejen Spartě, ale také celému českému fotbalu. Její diplomatické schopnosti na poli vyjednávání mezi Spartou, rodiči a školou mnohdy napomáhají hráčům zachránit nadějnou fotbalovou kariéru i zlepšit studijní výsledky. Velký podíl má také na rozvoji ženského fotbalu, který je ve světě i v Česku stále populárnější.

Na začátku 70. let se krátce mihl v B-týmu Sparty. Větší stopu zanechal Jaroslav Hřebík při působení na trenérské lavičce. V sezoně 2001/02 dovedl své svěřence do osmifinálové skupiny, kde se zdviženou hlavou čelili Realu Madrid nebo Portu. Na letnou se Hřebík vrátil ještě dvakrát - v roce 2004 se znovu zhostil pozici hlavního trenéra, od roku 2012 pak dlouhá léta šéfoval strahovské akademii.